 ayka
12.05.10
18:30
Nereg.
IP: .* | Ahoj lidicky:
Mozna , ze nekteri z vas znaji a nebo meli ve tride skoluzaka(cku), ktery byl porad sam, ostatni deti se mu posmivaly nebo ho ponizovaly , nektere ho mozna dokonce i bili... stranily se mu , nebraly ho mezi sebe, podcenovaly ho a odstrkovaly.
Chtela bych od vas znat vas nazor na to , jak takovemu odstrkovanemu diteti pomoci, co pro neho udelat , aby se integroval ve tride a nebo v kolektivu... .
dekuji predem za vase pismenka a preji hezky vecer    |
| |
Teoretik
12.05.10
18:51
Nereg.
IP: .* | Na nic bych nečekal a vyhledal změnu školy a to i za cenu ev.dojíždění.  |
| |
ayka
12.05.10
19:36
Nereg.
IP: .* | teo: no a co kdyz takovy dite ma vsude kam prijde takove problemy? |
| |
Maty
12.05.10
21:14
Nereg.
IP: .* | ayko, tak to už se nedá nazvat jinak, než stejné "navlnění". Před několika hodinami jsem přemýšlela a diskutovala na téma "Děti jako oběti (nebo rukojmí?) agresivity dospělých" (v Číně muž zastřelil několik dětí ve školce).
Pomoc dětem, o kterých píšeš, je dost složitá, protože příčina jejich chování může být způsobena různými podněty: vztahy v rodině (vysoké nároky, agresivita, neláska, lhostejnost, ponižování, vydírání - dospělými bývá velmi umně maskováno), povahovými vlastnostmi dítěte (přecitlivělost, neprůbojnost, malé sebevědomí, stydlivost). Možná by pomohlo poznat (bez jakéhokoli očekávání) tu rodinu, ve které dítě vyrůstá, tozn. vyslechnout rodiče i dítě a najít to pozitivní, co je možné u dítěte podpořit a vyzdvihnout, aby samo pocítilo svoji cenu a tím se změní vztahy jeho okolí k němu. Je to však velmi citlivé, protože jde-li o narušené vztahy v rodině, dítě se velmi snadno upne na toho, kdo mu chce pomoci, a tím se jeho pozice v kolektivu jen zhorší. Nebo naopak je vůči dospělým nedůvěřivé (v případech týrání a zneužívání), že je velmi těžké navázat kontakt (ale to spíš u dětí, které se brání agresivitou).
Asi jsem žádný návod nepřinesla, snad někdo přidá polínko výživnější.. V každém případě Ti přeji hodně trpělivosti. Všem přeji příjemný večer. |
| |
Katarína
12.05.10
22:01
Reg. před 2016
| Ayko: napadá mne spousta situací, u kterých jsem se vyskytla. Kdysi jsme měli ve třídě spolužáky, kteří se nějak "lišili" /nebudu popisovat, je to dlouhý, není třeba/. Měli jsme úžasnou učitelku od 1.do5.třídy, posílám jí často dík do nebíčka, uvědomuji si velmi, jak nás nesmírně pozitivně ovlivnila.I jinak mne Tvoje téma velice zaujalo, protože vlastně o tom samém "zpívám svou písničku" tady na Věštírně "dokola" / tím Tě zdravím, Maty, "vedle" píšeš totéž ve světlefialovém, na Věštírně mě zajímal vždy průběh diskusí a "nemožnost" anebo neschopnost diskutovat objektivně, proto jsem vlastně začala i přispívat/. Protože tady v diskusích je to mnohdy úúúúplně stejný - abych nepřeháněla, tak tedy velmi podobný!
Pokud dám dohromady vše, co jsem vypozorovala, četla, viděla, dala do souvislosti s jinými - zdánlivě nepodobnými - situacemi, vychází mi z toho "sousto", se kterým - mám pocit- bych dokázala něco podniknout.
Popisuješ danou situaci velmi spoře, nějak "obecně", nepíšeš, z jaké pozice hledáš řešení situace - z pozice učitelky, z pozice spolužáků, z pozice rodiče, z pozice vyčleněného žáka - který je v podstatě ostatními regulérně šikanován.
Obecně - bez znalosti podrobností - se mi to jeví takto: Proč je sám? - někdo je RÁD sám, potřebuje to tak. Někdo má třeba autistické rysy. Má obrovské IQ... třeba... Základní je - znát důvod osamocení, což může být velmi rozmanité, z toho by bylo dobré se odrazit /možná/. Další základ je potřeba komunikace, vzájemné respektování, pochopení, osobní prostor - nalézt způsoby, umožnit. "Umožnit prožití" samoty dětem ze šikanující většiny - možná včetně odstrkování, aby samy vnímaly, jak se cítí človíček, ke kterému se většina takto chová /nemá východisko, nemá prostor, aby se uplatnil, cokoliv udělá, je špatně, otloukánek, nemá šanci/. Vzhledem k tomu, že v každém člověku je všechno, tudíž i klady, najít způsob, jak může odstrkovaný žáček tyto svoje vlastnosti projevit, uplatnit - aby i ostatní mohli vidět, že v každém z nás nějaká úctyhodná vlastnost vězí, každý máme něco své, čím se můžeme vzájemně obohatit. No, ani dál nic nepopisuji, byla bych dlouhá, není třeba. Ještě další "obecně": každému je potřeba dát "manévrovací prostor", důstojnost, respekt, možnost zachovat si svou tvář. Kdo je zahnán do kouta, nezbývá mu příliš na výběr - jak reagovat? - obrana, útok, rezignace, beznaděj. Netrestat!!!!!to je k ničemu /tady ve školství jsou stále tresty - různé stupně důtek, snižené známky z chování = kravina - to by se mělo "dávkovat" pouze v NEJNUTNĚJŠÍCH případech, jinak - dnešní realita = imunita dětí k "trestům" je obří, mají to na háku... ./. Šikanovaného "nelitovat" - to ponižuje a oslabuje, "normalizovat" situaci, po vyřešení uzavřít a nevracet se k tomu. Atdatdatd.čau |
| |
Katarína
12.05.10
22:03
Reg. před 2016
| Maty: nečetla jsem Tě, až jsem vložila to "svoje" /mezitím odbíhám, psala jsem na pokračování... /. No, je to jasné, není co dodat... ..ahoj |
| |
Tilly
13.05.10
12:35
Reg. před 2016
| Ahojky, nemám čas si číst co jste napsali takže se omlouvám pokud se budu opakovat. Ayko: Tohle je velice těžká situace, ale já osobně si myslím, že se dá vyřešit (snad). Ve třídě jsme měli holku, kterou ,,šikanovali' a vyřešili jsme to s kamarádkama jednoduše, zkrátka jsem se s ní začala bavit ještě se dvěma holkama a když ostatní viděli, že je někdo kdo jí pomůže nechali toho. Otázkou je jestli ji šikanuje celá třída. Většinou se třída rozdělý na skupinky. První skupinka šikanuje, druhá se o to nestará. Pokud se z druhé skupinky někdo najde tak se všechno vyřeší, pokud ne je lepší změnit školu. |
| |
ayka
13.05.10
12:35
Nereg.
IP: .* | Dekuji devcata... jiste ze s vami souhlasim... kazde dite ma svou historii a s kazdym se musi jednat trochu jinak
Nechtela jsem davat konkretni priklad, nebot me zajimal vseobecny "navod" jak na to , jak pomoci... tenhle fenomen se objevuje vsude i s tim souhlasim, ne jen mezi detma,... obycejne neni tak markantni , protoze dospeli jsou vice hypokricti a umi ublizit jinak , bez toho ,aby to bylo tak videt! ... Ty deti si to sebou nesou cely zivot, jizva zustane a ovlivni to jejich charakter... ... .. Popisu vam situaci v par slovech to asi nepujde, no, snad ji vystihnu co nejpresneji:
jedna se o 7mou tridu , do ktere chodi i moje dcera( moc je neznam, tuhle tridu mam teprve par mesicu)... .ruzne narodnosti , ruzne barvy pleti, samozrejme i ruzne pomery v rodine... .
mimo skolu se decka zvou mezi sebou na ruzne oslavy ,v sobotu odpoledne se schazeji v jednom klubu... ale nikdy s nimi nevidam par zaku ze tridy , ani holcinu o ktere vam budu psat ... (jmenuje se Claire)
moje dcera ji "nemusi",ale to jsem vnimala jako zarlivost , nebot obe maji stejnou"nejlepsi" kamaradku... rozdil je v tom , ze ma dcera ma i jine kamaradky , kdezto ta divcina jen ji... .
ale k veci: kolektivni sport... 4druzstva , kapitani si vybrali sami sve spoluhrace... .ja pendluju mezi 2ma hristi, rozhodci jsou spoluzaci...
najednou za mnou prijde Claire , oci plne slz a vraci mi drez s tim , ze uz hrat nebude , protoze ji stejne vsichni prehlizeji a nikdy neprihraji... zastavim hru a davam akcent na to , co znamena slovo KOLEKTIVNI... nacez mi ostatni svorne odpovi , ze kdyz ji prihrajou , tak ona se naschval mici vyhne... .(jasne 10x ceka , mozna i reklamuje prihravku a nic , tak po 11ty se jim na to vykasle)
Necham tedy ostatni hrat bez Claire , ona stejne prez slzy nevidi na krok a po chvili s ni zacnu diskutovat... .
Z diskretni zakyne(jak jsem ji predtim etiketovala) se mi vyjevi velice citlive dite , ktere je ignorovane, odstrkovane a trpici samotou a to jiz dlouhou dobu... proste micova hra= posledni kapka k tomu aby vaza pretekla
v jejich ocich ctu apel SOS a tak se ji zeptam , jestli chce abychom to s ostatnimi prodiskutovali ,i kdyz to neni moje role;toto by mel resit jejich tridni ucitel...
souhlasi
a tak svolam celou tridu abychom v klidu zahajili "MEA CULPA"...
kratky spitch o tom jak to boli byt vyzaren z kolektivu o tom , ze kazdy je jiny , o respetovani charakteru atd... a zahajila jsem debatu o tom co by decka mohli vytknout Claire ohledne jejiho chovani at osobniho vuci kazdemu z nich , tak chovani vuci celemu kolektivu..S tim , ze to Claire musi vedet , aby se mohla popripade prizpusobit (je-li to v jeji moci).
samozrejme, ze ze zacatku ticho ... .ale potom se jazyky rozvazaly, dokonce i to , ze od nekoho uz dostala facku ... suma sumarum , to co ji vytykaji je, ze je sprtna(kdyby ji brali sebou trebas v sobotu do klubu , tak by se z nudy tolika neucila ze?)... ze kdyz s ni nekdo chvili mluvi , ze se pak na nej lepi(prirozena reakce , nekdo si ji vsiml , tak ho nechce stratit)...
ze si dovoli jim odseknout , kdyz ji neco vytykaji(odvazna holka, sama proti vsem a ona drzou si jeste dovoli se obhajovat)
Claire tise sedela, nic nerikala a tak jsem ji vyzvala, at nam rekne jak se citi v tehle tride a co by mohla deckam ona vytknout...
myslim , ze nasla spravna slova , kdyz popsala sve pocity ... decka ji pozorne poslouchala... ..jedine co vytyka ostatnim , je to , ze ji odstrkuji bez toho aby ji lepe poznali ,ne jen povrchne.
Jeste tentyz den ji moje dcera pozvala s ostatnimi 2 kamaradkami k nam na obed na patek... ... .uvidime, necham je samotne ... .
Ale vite co?... ... ... ... behem tehle diskuze... ... .vyslo najevo , ze jsou v teto tride jeste 2 jine deti , ktere jsou odstrkovany... Ti se do diskuze nezarazovaly, jen jim tise tekly slzy... ale jelikoz ony nejsou tak vybojne a nebojuji o sve mistecko ... . a to je pro ne jeste horsi nez pro Claire.
Zeptala jsem se moji dcery , proc je take nepozve... .pry " NE, co bysme si s nima povidali"... .ach jo... jak pomoci temhle detem?
Tem co se nebrani, tem co se izoluji mozna i sami?
omlouvam se neni-li to prilis srozumitelne a mozna i zbytecne zdlouhave a cekam na vase reakce...
hezke odpoledne
|
| |
ayka
13.05.10
12:45
Nereg.
IP: .* | Tilly: s tou vymenou skoly , to neni mozne, je tu jen tahle... ..
navic vis co? Oni jakoby to ty decka nosily na sobe, obycejne se tyhle situace opakuji i v novych skolach  |
| |
Tilly
13.05.10
13:09
Reg. před 2016
| Já vím, tyto děti to nosí na sobě a právě proto musí změnit vizáž, jinak vlasy oblečení |
| |
|
Tilly
13.05.10
13:21
Reg. před 2016
| Přečetla sem si ten příběh a je velice smutný, myslím, že ti můžu tuto situaci osvětlit chodím toitž taky do 7třídy, ale na gymnáziu tam je to trochu jiné. V žádném případě svou dceru nenuť aby se s těmito odstrkovanými bavila, protože by se kvůli tomu mohla chovat k těmto dětem škaredě (děti nemají rádi když jim rodič říká s kým se mají nebo nemají bavit). Napadlo mě co takhle kdyby jsi si promluvila s Clair, konec konců byla taky odstrkovaná a poprosila ji jestli by se nezkusila s dalšími kteří jsou odstrkováni bavit. Kdyby děti které jsou odstrkovány utvořili skupinku tak by už nebyli sami a časem by zapadli i do kolektivu. Omlouvám se za to , že pořád opakuji ,,odstrkováni' ale píšu to pro to abyste rozuměli o čem mluvím. |
| |
ayka
13.05.10
13:35
Nereg.
IP: .* | Diky Tilly s tou Claire je to dobry napad
jinak mou dceru nenutim... musi to prijit od ni... ale snazim se ji vysvetlit, chci aby si uvedomila , jak se takove deti citi ... a kdyz jim nepoda pomocnou ruku , tak at alespon brzdi ostatni a nepridava se k nim... ... nekdy staci jen usmev , poplacani po zadech , aby to dite vedelo , ze neni tak samo |
| |
Tilly
13.05.10
14:51
Reg. před 2016
| Naprosto rozumím tomu, jak to myslíš. Já jsem povahy, že se většinou dám na stranu slabšího, pokud je v právu (taky za to někdy krutě zaplatím), ale to už je život  . Snad se to nějak vyřeší. Měj se hezky  |
| |
Katarína
14.05.10
00:14
Reg. před 2016
| Asi budu dlouhá, i když se mi zdaleka nevejde ta spousta myšlenek, které mne napadají k tomuto tématu - budu se snažit psát úsporně.
/Ayko: řešila jsi podle mého názoru velmi hezky a s citem./
Nejsem sociolog ani psycholog, určitě tito odborníci mají velmi dobře zmapováno, jak co funguje mezi lidičkama, v kolektivech, i co dělat v popisované situaci, jak reagovat, kam co povede - takže já pouze "laicky".
Můj pohled: jsou lidé "kolektivní" a "sólisté". Všichni ve svém způsobu začleňování se nalézají to, co potřebují za daných okolností nejvíc. Kolektivní jsou bráni možná /všeobecně/ jako adaptabilní. Pojem "společenský" člověk je určitá značka kvality... .jakoby uměl chápat všechny a všechno. Sólista se liší, jaksi nezapadá do "průměru", něčím se vyčleňuje, tudíž je kolektivem nějak potrestán za svou výjimečnost anebo jinakost, protože toto se přece "nedělá"! /Štve mě označování někoho za "šprta"=typ sólisty. Pro mě je šprt papoušek, který se něco naučí, aniž by látku pochopil - brzo zapomene, v podstatě pak toho moc neumí, nemá vlastní tvář. Děti podle mých zkušeností ale mají za šprty ty spolužáky, kteří se poctivě připravují na vyučování, umí máknout - což je právě klad a udává nějakou "laťku", které se průměr nemůže anebo nechce vyrovnat./. Tudíž síla sólisty je neustále prověřována, buď záměrnou izolací ze strany kolektivu, ignorováním, anebo naopak - je vystaven různým útokům, byť i skrytě. V každé situaci, která je vyústěním reakce kolektivu, se sólista může přiučit, může získat sílu /pokud se nenechá "umučit"/. Naučí se stát si za svým, bránit se,využít a ocenit svou samotu, naučí se samostatnosti, naučí se, jak nepadnout i v nepříznivém prostředí a PŘEŽÍT, všemu možnému se lze naučit - v každé situaci, samozřejmě, i v kolektivu. Protože přežít chce každý - a schopnost přežít znamená umět si vytvořit za každých okolností k tomuto podmínky anebo je umět najít, být vynalézavý.
Zkusila jsem se podívat do "historie", na sebe versus kolektivy - škola, zaměstnání. Šikanování v těch časech, když jsem byla dítě /dávno/ nějak nebylo, nezažila jsem, přesto se vnímám obecně jako "nekolektivní", zapadat chci pouze tam, kde se mi líbí, kde existuje tvůrčí spolupráce bez soutěživosti, kde si lidé umí vzájemně přihrávat, nahrávat, TVOŘÍ SE, berou se v úvahu rovnocenně názory a nápady všech zúčastněných, každý má zájem na určité úrovni výsledku, jedná se na rovinu, mluví se otevřeně, atd. Pokud toto necítím, nezapadnu a nezapadnu. Raději jdu sólo, po svým, i když je to těžší, vyžeru si ledasco a pak to těžko trávím - ale beru.
Kdokoliv, i dospělý - se zkušeností, kterou má Claire s kolektivem, ze kterého jí někteří ubližovali, jiní přihlíželi a mlčeli - může vůbec stát ještě o to, aby do TAKOVÉHO kolektivu někdy zapadl? Já určitě ne. Ať si trhnou, byla bych nadále sólo. Ledaže by se v kolektivu nastolily jasná a férová pravidla, odsoudilo se násilí, respektovalo by se právo každého na svůj prostor a jinakost /ve třídě je to v rukou učitele, v zaměstnání by to měl být šéf, ve státě vláda... ... vidíme všichni, jak to v praxi funguje hnusně/. Jinak každý přežívá, jak může - stane se součástí kolektivu, nevyčuhuje ničím, jde s proudem, pro své přežití přijme to, že žádná pravidla nejsou - poraď si sám, divočina - když jsou ostatní "svině", budu taky = pak je všude "zasviňováno". Anebo - buď sólista, udělej pro své přežití to nejnutnější - přizpůsob se v tom, co je nezbytně nutné, jinak si dělej to, co velí svědomí - tam, kde k tomu zbývá prostor. Sólisty není třeba politovat, nepotřebují to, ani soucit. Potřebují svobodu rozhodování, prostor, pocit, že mohou kdykoliv "odejít" anebo být tam, kde je jim dobře - ale to potřebuje určitě každý /někdo si toto možná ani neuvědomuje - raději je "součástí" kolektivu jako určité formy bezpečí/. Vždy je něco za něco a vždy jde o přežití - myslím si. Velmi oceňuji ty, kteří se umí ozvat, když se někde děje něco nefér /viz Tilly, líbí se mi to/.
Bylo by ještě co dodat, mám to neúplné, abych se nevykecávala velkoplošně. |
| |
 Merit
14.05.10
01:57
Reg. před 2016
| ahoj vsem :-)
dite si musi uvedomit i to, ze se musi ozvat samo
dite by melo vedet, ze se kdykoliv muze obratit na svoje rodice, kteri mu s tim problemem pomuzou.. jde o to nelhat a vedet, ze me pritulej i kdyz udelam prus**
nektery dite samo bejt chce..
co deti je doma zneuzivanejch a nemluvi o tom.. (mela jsem na ucnaku takovou spoluzacku a nechtela to resit) a tak to vypadalo navenek, ze je nami odstrkkovana a pritom se bala jit domu..
co deti zije ze soucitu, to neni dobry, nauci se toho vyuzivat.. a casem jsou z nich citovi vyderaci..
skola?.. co vse musi dnesni ucitele vydrzet?.. zak=penize a tak si nechame snad nakalet i na hlavu.. neposouchas?.. mazej za dvere a priste te vyzkousim.. zlobis?.. tu mas za usi a nebo za trest neco 100x opises.. a bylo poreseno.. zkuste dneska vyhodit za dvere treba dite prominenta a rovnou si zabalte svuj stul v kabinetu :-)..
nejenom, ze jsou deti odstrkovany.. ja deti miluju ..ale velice dobre si uvedomuju.. ze dite umi vyuzit situaci a tezit z ni..
zdravej jedinec.. se zkratka ozve.. a jestli to neudela, je hlavne spatne neco doma.. aspon ja to tak vnimam ..
jenom zkuste popremyslet jak dneska lidi ziji.. co jsou ochotni zaplatit za to, aby se deti na par hodin tydne zbavili..
jak se pracuje matkam s malyma detma?.. kdyz jsou nemocny?.. kurna, hleda se chuva :-D..
nechali jsme se sezrat systemem.. systemy nas zerou a derou..
a nebejt duchovna.. Boha.. tak bych se musela denne pozvracet u zprav a nebo nad tim jak se k sobe dokazou lidi chovat.. uz jenom tu autobusak.. dobehnu k autobusu a on mi ty dvere pred nosem zavre..tohle, kdyby udelal u nas na vsi.. tak dostane od lidi par kopancu do rite :-D to by si nedovolil.. ve velkym meste? proc ne? tu je anonymni :-) ..
s timhle agresori pocitaji.. s tim, ze za nima stoji silny pozadi a nebo, ze se ztratej..
holky, drzme se :-).. stejne deti milujeme.. ale je cas i dospet.. nechat jim prostor.. at se poperou.. dokud jde o trhani vlasu a kopance, je to jeste dobre.. jsou i jiny formy.. a to nebudu rozvadet :-)
mejte se moc krasne.. at mate krasnej a pohodovej patek :-))  |
| |
Katarína
14.05.10
08:37
Reg. před 2016
| Ahoj všem, nemám čas, jen jsem honem přečetla, co je nového - ale musím připsat, protože jsem se teď tááák nažhavila: Merit, ano! A při Tvé zmínce o autobusu, který Tě nevzal, jsem si vybavila situace, které jsem zažila s autobusováním též. A votomtoje!!!!!!!To je též obrázek "kolektivu" a "sólisty" - je to vidět na tom, jak to chodí dnes VŠUDE, je to markantní přirovnání ke všemu, co se děje. Žádné "nakopání" totiž nenásleduje, nejsou férová pravidla, neexistují, pokud se nakopává, tak na nesprávných místech a normálně se šikanuje, dá se říct, že už asi "na všech frontách", každý každého /zasviňováno/ - děti dospělé, učitele, rodiče - lže se, šéfové své podřízené, kolegové navzájem, mladí důchodce, staří mladé, atd., což je to, co mne vytáčí doběla, protože proti tomuto je člověk bezmocný a musíme v tom žít - a přežít... ... .. Stačilo by přitom, kdyby se lidé, kteří v autobusu už jsou, ozvali, upozornili řidiče, že někdo ještě potřebuje nastoupit - autobus je přece od toho, aby lidi převážel, ne z milosti, ale za drahé prachy. Jenomže: ti, co jsou uvnitř /autobusu, kolektivu atd./ jsou "v suchu" a nezajímají se o to, co bude s tím, který je mimo jejich "kolektiv". Hlavně, že oni jsou tam, kde potřebují být /a jsou škodolibí, cyničtí, lhostejní, srabi/. Stačilo by, kdyby se ozval JEDEN a trval na tom, aby řidič zastavil a otevřel dveře - kdyby ne, měla by být instance, kde je možné toto oznámit a sjednal by se pořádek /jenomže instance na to též dlabe, pokud nějaká vůbec existuje. Přitom je v zájmu přepravce lidi přepravovat, protože z tohoto má svůj zisk a je to jeho činnost a povinnost./. Jenomže lidi mlčí jako berani, i když vědí, že se hraje nefér. Přitom mne napadají slova, pro která jsem utvořila kategorii "ekologická" - tudíž jsou povolená - tím mám alibi pro používání některých slov z původně kategorie slov sprostých. Neboť někdy si lze ulevit pouze jejich vyslovením / i když to nepomůže nic řešit, je to jen ventil/. Merit, ten Tvůj autobus mne hezky na... ... .Já - být v autobusu - bych se ozvala určitě, i kdybych byla jediná. papa lidičky milí |
| |
Katarína
14.05.10
08:48
Reg. před 2016
| Dopr... čic, copak ti lidi "v autobusech" nevědí, že se "mimo autobus" mohou ocitnout kdykoliv též, i když jsou ZATÍM "uvnitř"? Čím myslí? Bez srdce a bez mozku - lze takto existovat? Jak dlouho? Jaká lekce k nápravě je potřeba? Meritina vize? |
| |
kelišová
14.05.10
09:12
Nereg.
IP: .* | Ahoj všichni !
Ayko , s tou dívčinou jsi to vyřešila dobře , díky Ti za Tvůj přístup , vím velice přesně jaké to je být odstrkované dítě v kolektivu , na vlastní kůži jsem to zažila - jde jen o to , že děti si všímají odlišností druhých dětí a neumí je integrovat ve svém žití ... .
Stačí , aby dítě bylo citlivější než ostatní ,neprůbojné ( můj případ ), nebo stačí , že je oblíbené u učitelky a je to...
V žádném případě bych nedoporučovala způsob řešení , o kterém píše Tilli , ať se Claire spojí s ostatními odtsrkovanými - problém by se ještě prohloubil .
Děti se musí rovnat - má se jim vysvětlovat , co je dobré a co ne , opakovat stále a dokola , dítě se má naučit říci svůj názor - účinně se bránit - spolupracovat s ostatními - pracovat i samo - mít svůj názor a své myšlenky , neopakovat jen to , co chtějí druzí.
Nezavrhuji sólisty - člověk musí být sám sebou , musí se naučit myslet sám za sebe a tak to učím i svého syna ... .
Ten zažil šikanu už ve školce - dost hustou - někdy stačí jeden sígr , který strhne na svou stranu ostatní a doporučí - nehraj si s ním - je to prcek - ano , to byl jediný důvod šikany .říkám musíš se bránit , nic si nenech líbit - ale mami - paní učitelka říkala , že se nesmíme prát , hádat atd.říkám - a to si necháš ubližovat ? To se může ? Né... .Tak vidíš ... Nastal problém s paní učitelkou - šikanu neviděla , spíš vidět nechtěla , nechtěla nic řešit .Další problém - k dětem rodičů , co něco znamenali ( inženýři atd.) se chovala lépe - a děti si těch rozdílů dost všímají .Její přístup - zavolala mi sígra , ať si to s ním vyřeším sama - dost blbý - tvrdím , ale já tady s nimi nejsem , vy jste tady a vidíte , jak si hrají a co dělají .Ale váš syn plácnul toho a toho - říkám a proč plácnul toho a toho ? Vyšlo najevo , že plácnutý mu podrážel na vycházce nohy a tak se vyřešilo .Naopak ve škole se paní učitelky ( skláním se před nimi ) snaží děti naučit spolusounáležitosti , vše řeší , i sebemenší posměvačství a to je dobře ( syn chodí do první třídy ).
Výchova každého dítěte je jiná , a někteří rodiče učí děti sobectví a nesnášenlivosti .Znám lidi , co tvrdí svým dětem , že oni jsou jedničky a ostatní děti jsou nuly - nuly - nuly .Opravdu to takto opakují ... A pak se div ... ..
Má šikana se vyřešila opravdu přechodem na jinou školu , byla jsem pak šťastná , můj prospěch se markantně zlepšil , měla jsem přátele , kluci -holky spolu drželi a bavili se dohromady , ať měl někdo jedničky , či čtýry .
Znám i případ mojí kasmarádky , kdy jejího syna shazoval učitel na střední škole ( chápu , že někdo může být druhému protivný , ale učitel by to neměl na sobě dát znát , i když věřím , že to není někdy snadné ) .Kluk málem spáchal sebevraždu - k učiteli se přidali ostatní žáci a vytěsnili tohoto kluka z kolektivu .Opět pomohla změna školy ... .Kluk spokojen a vyučen , maturitu si holt dodělá večerně... . |
| |
Katarína
14.05.10
09:13
Reg. před 2016
| Doháje, nemám čas a píšu... ...
Protože takový "autobus", byť je to maličkost, přesto maličkost není. Všechno se vším souvisí, jsme součástí sobě navzájem /jak říká dokola i Dračí/. Každý můžeme na svém "postu" něco měnit - k lepšímu. Tam, kam dosáhneme. Jinak se nic nezlepší. No, to jsem nic nového neřekla, je mi jasné, že to tady všichni víme, nic jsem neosvětlila - světlo tady je. Jen si brblám a hodila jsem to do písmenek. Je fajn, že všichni hledáme, co můžeme vlastně dělat, kde a jak nalézt tu cestičku, která vede ke světlu anebo kde nalézt alespoň paprsky světla, kterými si můžeme posvítit ke hledání. A už valím... .. |
| |
liduna1
14.05.10
09:14
Nereg.
IP: .* | Otevres televizi kape na Tebe krev, vrazdy, loupeze, sikana... Ten autobus je maly priklad vseho negativniho co se okolo nas deje..Chodime do kostela ale stratili jsme pojem o tom, co je laska, odpusteni, milosrdenstvi, soucit.. Slovensko je katolicka krajina, dokonce s patronkou pannou Marii.. Napr.:.Staci jen abys mel napr. ve vyplate o korunu vetsi osobni ohodnoceni..A co to s lidmi udela.. Pripomina mi to stare zname .. divide et impera.. |
| |
liduna1
14.05.10
09:16
Nereg.
IP: .* | Kdo tam vzadu taha nitky a co je jeho cilem? |
| |
ayka
14.05.10
16:45
Nereg.
IP: .* | Ahoj holky:
diky za vase nazory a predani vasich zkusenosti...
co se tyka Claire na obed s holkama neprisla, pry ji to maminka nedovolila... .
musim si nechat trochu strebat vase poznatky ... ..
preji hezke odpoledne  |
| |
Maty
14.05.10
21:08
Nereg.
IP: .* | Úryvek pro Katarínu
"Zlo je omezené a používají je lidé s nejnižší schopností myslet. .. Jedinou cestou, jak se jim vyhnout, je jim odpustit, tj. stoupnout si stranou jejich zájmu. Pokud své odpuštění doplníte o přání Boží lásky a světla, dostáváte se pod Boží ochranu a tito lidé do vašeho života nemohou zasáhnout. Pomáháte jim i sobě. Odpustit znamená nedovolit zlu a nenávisti, aby nás ovládly." |
| |
Katarína
14.05.10
21:31
Reg. před 2016
| Maty: tak teď jsem Tě nepochopila. Přemýšlím, proč svou citaci adresuješ mně, nemohu na to přijít. Ale spoustu věcí člověk nepochopí - teď např. si pouštím na YT Gershwina Rapsodii v modrém - kdysi jsem ji mj. - sólovou verzi - hrála na absolváku, byla jsem Gershwinem okouzlena. Dnes nechápu proč - už mě to vůbec tak silně neoslovuje, jako kdysi. Ráno jsem si pouštěla Eroicu od Beethovena, je nádherná, nabila mne energií - včer po práci už to nebylo to samé. Všechno se mění, všechno někdy pasuje a někdy méně. Je pátek - konečně, třeba jsem už "vypla"- napiš vysvětlení prosím - takové polopatistické... ... papa |
| |
Merit
14.05.10
22:07
Reg. před 2016
| jo devcatka, kdyby to vsechno bylo tak jednoduchy :-)..za usi budeme dostavat taky celej zivot, holt je to skola zivota :-), co? ;-)
je krasny nekomu odpustit, ale verte mi to, nebo ne, prijde proverka :-D a pokazdy :-), vzdy nas to znovu proveri, jak na tom jsme :-)
odpustit je krasna zalezitost.. byt pod Bozi ochranou taky.. vsak nas miluje i s chybama.. to spis my sebe za ty chyby nemame radi..
prijmout i sebe s tema chybama? zvladate to? :-)
ja jsem toho autobusaka hlasite nazvala "organem"... porad na to myslim :-D, co jeste dokazu vydat..
neni cas.. neni ho mnoho.. je na case se prijmout.. i ty druhy.. ma to proste nakej duvod, jestli je to opravdu karmou?.. karma naroda? karma rasy?.. je to tak.. udelat nejlip co muzeme.. a kdyz ujedeme, poprosit a hlavne se z toho vseho nepo****
budme radi, ze se tu muzeme vidat, pritulit se..
jsem rada, ze je patek.. do sluchatek mi jedou dokola "zlodeji casu" :-) a chrochtam si :-)
Katarinko, tu rapsodii se maminka neco nashanela pro brachu za totace :-).. moc po tom touzil.. po takovy dobe ji tenkrat sehnala :-)
holky.. pekne si pres vikend odpocineme a udelame si ocistu tela i duse :-).. ja se povalim v muzice.. a vy si to taky doprejte :-))
preju vam krasnej vecer a klid na dusi :-)***
|
| |
Katarína
14.05.10
22:22
Reg. před 2016
| Merit: no jo, někdy je třeba si ulevit i "orgánem". přemýšlím, proč na to musíš pořád myslet - třeba hledáš pro něho alibi, proč Tě nevzal Já bych jedno měla - třeba byl tak ožralej, že Tě nemohl vůbec vidět... ... To pak člověk pochopí - a třeba i odpustí... ...
Asi mám blbý fóry - ale dobrý, ne?... .
Vidím to tak, že člověk vypustí páru třeba i uvedeným způsobem /proč ne/, aby papiňák vařil dál bezpečně, protože někdy je toho opravdu moc - a pak je možné pokračovat ve "svaté misi" pochopení a odpouštění. Protože pouze tudy vede cesta k pokroku /nebo ne?/.
Na Rapsodii též myslím - na okolnosti, jak jsem kdysi sháněla noty, nebyl xerox, pak jen jeden v Bratislavě na Obchodnej ulici, kopírovali 3 dny... .Když jsem si chtěla vyslechnout cokoliv - kromě koncertů živě -, bylo to hodně složité, v Univerzitce v hudebním pavilonu měli 2 stereo gramofony /to bylo něco... /, když bylo volno, poslouchala jsem, když ne, sklapla. Dnes je to všechno jinak... ..Užívám si muziky - mám repráky, u poslechu poletuju. Mějte se krásně |
| |
Merit
15.05.10
02:15
Reg. před 2016
| Katarinko - hledam :-D
asi mel spatnej den no.. zakon padajiciho lejna? :-)
mel nejspis spatnej den.. beru to :-)
ja vim, ze to jako ridic nema lehky.. jde o to se ovladnout (coz jsem taky nedala :-) )
system je naborenej.. ted to jenom nak zvladnout.. a da-li Buh, tak to ve zdravi prezit.. se zdravou dusi..
krasnou noc :-)* |
| |
ayka
15.05.10
08:15
Nereg.
IP: .* | Merit: s tim autobusem bych to nerozbirala... proste jsi v nem nemela byt, proc jsi na nej prisla pozde? proc ten ridic nezastavil?
Urcite to ma svuj duvod... ..nemela jsi tam byt...
Jinak k tomu odpousteni, ano odpoustet druhym , ale hlavne odpoustet sama sobe, protoze "Efekt bumerang"
hezkou soboticku, ja si jdu hrat s detickama
PS: Merit dostala jsi muj mailik?
(vedro a hlavne teplicko u srdicka) |
| |
Merit
15.05.10
12:14
Reg. před 2016
| ahoj ayko :-)*
dostala a hned jak budu mit cas na cteni, poctu si a odpovim a dekuju.. :-) ted tu dost litam jako splasena slipka :-) a kdyz ctu neco v noci tak mi to uz oci spatne berou..
jo, nemela jsem v nem asi bejt.. bereme to tak preci..
pro tenhle moloch, zadny pravidla neplati.. ayko.. jednou jsem tam volala jakej maji bordel v smskach, kteryma se plati jizdny, za pet zastavek? jsem zaplatila pres stovku.. pac se mi porad vracela smska, ze to mam blokly a myslis si, ze mi to nekdo pripsal zpatky?.. melo to tak bejt?.. ayko.. v tomto pripade je to jenom signal.. lidi jsou uz nastvani.. a nekomu je fuk jak k prachum prijde.. koryto.. je fuk co jim tam kdo nasype.. nazerou se cehokoliv..?
takhle to citim ja.. zijes jinde.. nevim jak moc se specha tam.. tu jde o slusnost.. mezi lidma.. a to se vytraci.. takova obycejna lidska tvar..
pa :-)*
k tomu zablokovani sluzby na sms dopravu-jizdny.. zjistovala jsem to na operatorovi, mela jsem to i podlozeny.. maily, telefonaty a NIC.. z jejich strany zadnej zajem.. na busech, tram .. stary a spatny cisla na ty smsky.. zmenu neohlasili.. zkus jit do tramvaje bez listku, uvidis co zazijes, kdyz dojde revizor :-D nevysvetlis nic.. z bezdomovcu nic nedostanou.. ti prej nic nemaji a tak se hoji na ostatnich..
to je se vsema molochama.. at je to elektrina, plyn.. posta.. atd..
koryta maji bejt plna.. aby se prasatko pekne nakrmilo :-)
tak papa :-)) |
| |
liduna1
15.05.10
16:11
Nereg.
IP: .* | Ayko mohla by mi Merit preposlat Tvoje obrazky at mam take trochu toho teplicka? Tady u nas paradne fouka severak , chvilku neprsi, spis to vypada, ze bude snezit. Krasny slunickovy den, my mame slunicko za mrakama. Pa |
| |
Merit
15.05.10
18:05
Reg. před 2016
| ayko jeste toto, zkopirovala jsem si to od tebe
co se tyka Claire na obed s holkama neprisla, pry ji to maminka nedovolila... .
neco tam nebude dobre asi v te rodine, rodina+skola - mozna by jsi mohla dat rec s jeji maminkou.. a zeptat se ji na to.. jestli to je pravda a proc teda nesmela? .. nevim zda do toho stourat.. ale ta mala neco nakousla a vyjadrila se pred ostatnima.. tak co je teda spatne?
ta moje spoluzacka se taky odtahovala a vypadalo to, ze ji odstrkujeme.. pritom byl problem u nich doma.. a resit to nechtela..:-( Buh vi, co vse by vylezlo na povrch..
toto treba nemusi bejt ten pripad.. to nerikam..
mej se krasne :-)*
Lidunko jak to ayka posveti, ti to poslu, jsou to pribehy, nejsou to zatim fotky.. :-)
|
| |
Maty
15.05.10
18:38
Nereg.
IP: .* | Ahoj Kataríno, přečetla jsem si Tvé rozhořčení nad řidičem autobusu a vybavily se mi mé osobní zkušenosti (dobré i "méně" dobré). Jenže jsem je nechtěla prezentovat, protože už tady svými zážitky můžu lézti na nervy. Jenom uvedu, že vidím-li někoho v poklusu, snažím se v duchu komunikovat s řidičem: " On (ona) to stihne, počkejte, prosííím, chviličku. Už jenom vteřinku a je tu, prosííím, prosííím." A pak jsem šťastná jako blecha, když jeden doběhne a druhý na něj počká. No a včera jsem četla (souběžně s Tvým vyjádřením) něco, co mne nadmíru oslovilo. Byla tam obsažena řidičova zlomyslnost, tak jsem se rozhodla Ti tento úryvek věnovat jako úvahu, jak je možné se k těmto lidem postavit a jak snad chránit sama sebe před rozhořčením. Ale jak jsem si přečetla dál, Ty i Merit si s tím umíte poradit. Já se vždy snažila domlouvat a když mi někdo poradil, že ze sebe ten vstek a přetlak musím dostat, třeba když zakřičím nebo řeknu třeba DO PRDELE.. No, napsat to umím, ale když něco takového řeknu, tak se všichni popadají za břicha, protože to zní jako OH, JAK JSEM ROZVRKOČENA .. to můžu říct třeba MRKEV a efekt je stejný.
To odpuštění je můj zásadní problém, i když se to snažím mnoho let řešit, nenacházím uvolnění, které by nejspíš mělo přijít. Proto mne ten úryvek tak zaujal (..ODPUSTIT ZNAMENÁ NEDOVOLIT ZLU A NENÁVISTI, ABY NÁS OVLÁDLY..).. to považuji za mimořádné.. rozumíte mi? Zlo a nenávist naše vlastní a zlo a nenávist z venku (od někoho). Dřív než si uvědomíme jednotu, je potřeba se vypořádat s dualitou. To není možné přeskočit.. jak to vidíš Ty? |
| |
liduna1
15.05.10
20:27
Nereg.
IP: .* | Zatim diky Merit. A k tem ventilacnim slovum,taky je pouzivam ale snazim se abych je slysela jen ja, v opacnem pripade je to pro mne samotnou hlavne sok, ze jsem to slovo pouzila ale uvnitr velka uleva. Odpusteni, to je pro mne velka zahada, jak odpustit druhemu kdyz nedokazu odpustit sama sobe? NEDOVOLIT ZLU A NENAVISTI ABY NAS OVLADLY... Ale jak to docilit jestli je to opravdu tak? Ale ja citim velkou bolest ani ostatni pocity bych nenazvala nenavisti, mozna zlosti na sebe sama, snazim se pochopit, proc to ten ci onen clovek udelal, ale proste navenek si reknu, odpoustim, ale uvnitr to sedi jak balvan, ze to proste doopravdy nedokazu, odpustit sama sobe... |
| |
Katarína
15.05.10
21:25
Reg. před 2016
| Maty: Čtu Tě i vedle. Cítím podobné věci - asi tady všichni, snažíme se to nějak řešit, myslím, že s tím máme všichni problém, i ti, co si momentálně s námi nepíší, jen si tady čtou.
Mám velký problém s odpouštěním. Vlastně ani nevím, co to má být... .Pokud mi někdo ublíží - zákeřně, bezdůvodně, nic jsem mu neudělala - přesto, nikdy s takovým člověkem už "nepočítám", i kdyby se postavil na ucho a vystřihl piruetu. Nepřeji mu nic zlého, nemstím se, ale nikdy nezapomenu - do srdce ho už nepřijmu, přestane pro mne "existovat" /připouštím, že určitě jsou situace, za kterých tento můj postoj může být neplatný, čas promlčí různé věci a čas prověří i lidi, kteří ubližují - ta "prověrka času" některé dovede k pochopení a poznání, co činili - měli by mít takovou prověrku všichni, ale nemají... ./. Odpouštění si nevnucuji - umím /a to velmi dobře/ akorát vykřesat ze sebe pochopení - toho, že ti, kteří ublíží, třeba právě nemohou jinak, neumí to jinak, mají problém se sebou, potřebují vlastně pomoc, anebo nemají dost "faktů", aby jednali jinak, bojují sami se sebou, proto rozdávají kolem sebe rány - důvody jejich jednání můžou být různé. Někdo je prostě hajzl, ubližuje všem, šikanuje - pro takového je těžké najít odpuštění a pochopení a není nikdo, kdo by ho uměl na jeho trase zastavit, usměrnit, přeorientovat. Často se mu vyhnout nejde, takového může mít každý z nás nablízku, denně být s ním v kontaktu a vyžírat si jeho zlo. Panebože, copak jsem svatá, abych uměla takovému člověku donekonečna odpouštět a nechat, aby si mnou stále vytíral prdel? NEUMÍM TO a beru to na vědomí, nejde mi to!!!! PŘEŽITÍ = najít řešení, jak to vydržet. Odpouštět - to mi neleze, nějak tak podobně - nebo ještě méně úspěšně, jako Tobě. Ustoupím - mlčím - nezabere to. Snažím se pochopit - dám najevo, hledám pochopení i z druhé strany = nabízím svoje, přidej svoje - najdeme řešení. Nezabere to. Další "pokusy". Pokud nic nefunguje, zbývá papiňák, násilí anebo boj hlava nehlava /to poslední neumím, nechci, tomu se vyhýbám/. Ale nějak to přežít musíme! PŘEŽÍT. Někdy zabere třeba kombinace papiňák a opětovné hledání pochopení a nabízení domluvy. Ale všechno má svou hranici, i odpouštění, pochopení, láska, sebeláska atd. Kde ta hranice končí, začíná něco jiného - podle situace. Tento týden mne otravovalo něco, co způsobil někdo jiný kvůli totální kravině - potřeboval se zviditelnit nebo co, je mladej, asi neumí hrát fér, má velké ego - přitom je ještě malinkej, ale myslí si o sobě hodně. Nerozepisuju. Abych byla taktní, snažíla jsem se řešit s citem, férově, s pochopením atd. Tolikrát v průběhu týdne jsem měla chuť poslat ho do pr---čic. Vyřešilo se to, asi jsem byla dost trpělivá. Teď rekapituluji - probírám sama sebe /já vůl, kráva - nevím, proč se s tím ještě zabývám a hledám chyby v sobě... ../, kde jsem to /v mysli/ přepískla, kde jsem mohla být ještě víc trpělivá, kde jsem měla mlčet, kde jsem mohla být lepší. Jako Merit s orgánem. My jsme ale táááák blbé.
No a kdybych se ještě měla mučit s tím, abych odpustila, tak se jdu rovnou houpačkovat na ošpagátovanou větev.
Nenene, vím už teď, až tohoto člověka potkám z očí do očí /problémy se řešily přes sms a zprostředkovaně/, tak ho určitě pošlu tam, kam ho poslat mám. Protože to potřebuje.
Víc k tématu "odpuštění" neumím, jsem jen člověk. |
| |
Maty
15.05.10
22:57
Nereg.
IP: .* | Kataríno, popsala jsi spoustu pocitů a úvah, které jsem taky řešila (a stále řeším) uznávám, že pojem ODPUŠTĚNÍ je pro nás něco nepřekonatelného. Od kamarádek jsem slýchávala názor : "Odpouštím mu, ale nezapomenu" Umím si představit, že když něco zlého prožiju, není možné na to zapomenout. Ale tím, že to uvedu v jedné větě, kdy zároveň odpouštím? Nevím. Mám jinou zkušenost (jak jinak..).
Před 4mi lety jsem se dostala do skupiny lidí, kteří se zabývali odpouštěním jako formou očisty. Byl tam názor, že člověk má odpustit svému nepříteli a zároveň i jej požádat o odpuštění, že bylo o něm zle smýšleno. No, Katko, uvolni se, ať to s Tebou nepraští (to je vtip), zajela jsem za svým otcem a požádala ho o odpuštění za to, že jsem se v našem vztahu nechovala nejlíp. A jeho reakce? Se slovy :"Ne, ne.." ode mne utíkal pryč. Někdo by řekl zbabělost, jiný, že jsem jeho špatné svědomí atd. Asi je jiné, když se člověk snaží odpoutat, aby mu neubližoval a on je svým způsobem "cizí" než někdo z rodiny. Rodiče mají v životě každého člověka nějaký duchovní úkol, a i když lidé v mé blízkosti nade mnou kroutí hlavou, já se snažím rozluštit tu "tajenku" - proč jsem se v té situaci objevila? Jaký význam pro můj život? Nyní jsem ve fázi, kdy necítím nenávist, necítím přízeň, nemám pocit pomsty, nemyslím, že je to lhostejnost (kdyby mne požádal o pomoc - neodmítnu), ale nepřipomínám se. Věta : ODPUSTIT ZNAMENÁ NEDOVOLIT.. mne oslovila právě proto, že stále něco visí ve vzduchu (jako když se smetí zamete pod koberec - uklizeno, ale něco není jak vypadá). Děkuji Ti za názor, stále častěji objevuji, že každý člověk má nějaké tajemství, které by raději neprožil, ale asi jsme tady právě proto, abychom to zvládli.. |
| |
Katarína
15.05.10
23:26
Reg. před 2016
| Maty: Vím, kdy odpustit určitě lze, odpustit v podstatě chceme umět všichni - je to skutečně očištění. Odpustit lze, pokud jsme o odpuštění požádáni. Žádost o odpuštění zahrnuje v sobě prvek pochopení a uznání svého pochybení, vůli a touhu po "čistém" pokračování. Pokud je tedy takováto žádost o odpuštění míněna úpřímně, odpustit lze - je to krásný pocit úlevy, vzájemného pochopení, zažila jsem to /jen párkrát... ../. Někdy není třeba dostat k odpuštění žádost - někdy namísto žádosti nastane změna v chování, která znamená, že dotyčný pochopil své pochybení a přešlap, není třeba, aby o odpuštění žádal, ani odpuštění nemusí být vysloveno - vše je "tam" i beze slov. Nechápu příliš Tvou větu: Odpustit znamená nedovolit. Pokud si jí převádím "do praxe", nevychází mi žádná "úleva", kterou podle mne má odpuštění přinést. Pokud něco nedovolím, určuji hranice. Něco anebo cokoliv tím pádem nemůže "proudit", nemůže proudit ani láska, pro kterou by odpuštění mělo dávat prostor - ale jak, když tím "nedovolím" zabraňuji proudění. Pro mne pojem "nedovolím" nejde dohromady s pojmem odpuštění. Bože, život je tááák těžký. |
| |
kelišová
16.05.10
07:59
Nereg.
IP: .* | Ayko - proč Claire nepřišla na oběd s holkama - důvod může být prostý - prostě se bála , že to nezvládne - nelze čekat , že po dlouhém časovém úseku odstrkování bude vše fajn za malou chvíli . To , že ji maminka nepustila - se mi jeví jako sice trochu hloupá , ale funkční výmluva , aby tam nemusela ... .. |
| |
ayka
16.05.10
09:39
Nereg.
IP: .* | kelisku a merit:
duvodu muze byt samozrejme hodne , proc Claire neprisla... .
moje holka se tim nezabyva a me zni v usich slova moji mamky:
"neprijde-neodejde"
V utery mam hodku s touhle tridou, vezmu si Claire stranou , reknu ji jen ,ze je skoda , ze neprisla (ptat se proc se ji nebudu)a ze kdykoliv bude chtit se mnou mluvit , jsem ji k dispozici a to i o nejsoukromnejsich zalezitostech... no a taky ji reknu at se pokusi komunikovat s tema dalsima samotarema... .
Moje akce se zdrarila, tentokrat jsem sebou vzala 10 deti (10-12 roku)z nasi skoly, pozadala meho kolegu , aby mi pichnul a par rodicu deti, aby jeli s nama a dohlizeli na jejich ratolesti , protoze je to hned vedle more .. takovou responsabilitu na sebe brat nemuzu a zakazovat koupani v takovem vedru se mi jevilo dosti krute.
Na programu: rano fotbal... odpoledne base-ball, pro mensi deti omalovanky a navlikani koralku (z jablonce... hihihi)
no dostali jsme poradny narez... .coz rozjasalo celou vesnici a oslavovali jejich hrace ;cast vesnice mela na krku Ceskou bizuterii i muzi... .
Po poslednim zapase jsem pozadala rodice aby rozdali deckam pastelky, sesity a ostatek jsem predala sefovi vesnice a ucitelovi...
Nebyl rodic , ktery by me nepoucil nebo nesnazil se dat mi dobrou radu jak jsem to mela udelat , nebo jak co rozdelit... ..musim se tomu smat... .nastesti nebyl cas na to , abych se jich zeptala, kdy , kde a jak oni neco pro africky deti udelali!... ... .ale jiste je , ze to byl pro vsechny supr den a ze napriste muzu pocitat s pomoci urcitych rodicu pri novych akci..
povzdech... kdyz jsme nakladali do aut, vse co jsem nashromazdila, zdalo se to velikansky kvantum , muj kolega me premlouval at tam vezem jen polovinu toho , ze bych mela nechat neco napriste, ja vzala vsechno... ..ale holky po vyndani z aut s pomerem deticek , ktere cekali ..to bylo takove minimum az se mi sevrelo srdce... .no na vsechny se dostalo ,ale jak jeden rodic vystizne pozdeji rekl:
"krasny videt ty deti vdecny za sesit a pastelky... .to muj kluk by rekl , pffff... .na to se muzu vykaslat , priste hrat nebudu"
hezkou nedelicku vsem |
| |
Merit
16.05.10
12:49
Reg. před 2016
| ahoj pritulkyne :-)**
ayko.. takze krasny den to byl :-).. vis, i kdyz to nekteri zkritizovali, jak by to udelali oni, z toho si nic nedelej, videj tebe, muzou zacit delat neco sami, ci se pridaj a propilujete to spolecne :-))*
to je jako s tou gulasovkou :-).. nekdo by do ni dal palivy koreni.. ja zase az na ty ziletkovy zalezitosti nejsem :-).. kazdej jak umi.. jak citi a jestli nechutna?.. neni dost korenena.. at si zalozi svuj hrnec.. nikdy nesedi vsechno vsem.. jde to vubec?.. s nasima povahama asi ne :-)..
ale dojit ke shode.. aby se dalo dejchat :-)..zit nak v klidu :-)
muselo to bejt krasny.. lidi na chvilku drzej pohromade..deti se radujou a dospelaci s nima :-) ..
|
| |
Maty
16.05.10
22:22
Nereg.
IP: .* | Kataríno, ODPUSTIT ZNAMENÁ NEDOVOLIT.. je potřeba přečíst celé. Ty tečky jsem tam dala proto, že věta byla několikrát napsána: ODPUSTIT ZNAMENÁ NEDOVOLIT ZLU A NENÁVISTI, ABY NÁS OVLÁDLY. Prožité zlo (díky vzpomínkám) vyvolává nelibé pocity až nenávist, tozn. že tyto vjemy již "vstoupily". Rozumím tomu tak, že je potřeba s nimi pracovat (odpustit), aby nám neurčovaly, jak se máme ke komu chovat, neovlivňovaly naše nálady atd. Slovo NEDOVOLIT nechápu jako diktát, mohlo by být nahrazeno asi slovem NEUMOŽNIT. Člověka to nejspíš osvobodí od negativity a uvolněný "prostor" může být vyplněn pocity opačnými. Ano, ano.. úhly pohledu jsou různorodé.
liduna1, přečetla jsem si několikrát Tvůj příspěvek a připomíná mi to "pocity viny" (vstek na sebe, neodpustit sobě). Víš, jsou to jakési vzorce chování zapsané v "naší hlavě" a my se toho neumíme zbavit, protože nevystopujeme tu příčinu, ten impuls (většinou nastartováno v dětství), který naše chování uvedl v život. Co s tím? Chtít najít onu příčinu intenzivní myšlenkou při meditaci. Může to být i jinak, ale já jsem se už vypořádala s tím vstekem proti sobě, to odpuštění si (např. že jsem dopustila, aby se tak stalo) mi stále připadá jako "vedlejší produkt" a zatím nevím proč.
ayko, myslím, že důvodem, proč Claire nepřišla na oběd, mohou být sociální nebo kulturní rozdíly mezi rodinami. Nemusí jít přímo o nepřízeň, ale takové to " máš přece svoji hrdost, nebudeš se někam cpát.. my patříme jinam.. oni ti stejně nikdy neporozumí.." apod. Zachovala ses obdivuhodně ve chvíli, kdy to bylo potřeba, Tvá dcera se taky aktivně připojila a to si dívčina bude určitě pamatovat. Teď už je "míč" na její straně a záleží na ní, co s tou situací ve svém věku udělá. Možná je to jedno z rozhodujících období v jejím životě.. |
| |
Katarína
17.05.10
00:18
Reg. před 2016
| Maty: Aha, jsem nepozorná, omlouvám se. Je to tady už hodně dlouhé, utelko mi to. Ale! Zlu a nenávisti nedovoluji, aby mne ovládly, mám pocit, že s tím nemám problém, přesto si myslím, že odpustit neumím. Ovšem podle "Tvojí" věty zřejmě ano... ..Ale ať je to jak je to, beru to, jak to je - s tím, že se snažím, jak jen to jde, ze srdce.
Přijímám to, že jsem člověk - když mne něco naštve, tak jsem naštvaná, řeknu si i něco sprostýho, vypustím papiňák /kdysi jsem sprostě nemluvila vůbec, život mne naučil takovéto úlevě - je to lepší, než nějaká agresivita, tak proč ne/, necítím se za to vůbec provinile a "jiná" - horší, jsem to stále já, nelžu, nekradu, vědomě neubližuji, nezávidím, své negativní pocity neustále "kádruji" a snažím se opravovat, atd., tak co.
Myslím, že při vší té snaze být lepší by nemělo nastat žádné "sebemrskání". Prostě: snažit se vyvažovat. Dokonalost není. Vše má své meze, vše se dá zneužít a tak je to i s odpuštěním. A když už odpustit, tak v pravý čas.
Ke Claire: Už jsem to tady psala... .Třeba to tak nějak může být: být na jejím místě, uměl by někdo šikanujícímu kolektivu, kde se přihlíželo mlčky i k fyzickým útokům atd. po těchto událostech "skočit do náruče"? Lze to vůbec? To je přece tááák ponižující. Je možné vůbec stát o členství v takovém kolektivu? To není satisfakce pro Claire, pokud je někam pozvána. Potřebuje podle mého názoru jasně vyslovené odsouzení násilí a zavedení pravidel a pak to uzavřít - bez uzavření by pak "musela hrát" roli ublížené chudinky, která potřebuje ochranu, což by bylo pro všechny opět škodící. Je třeba jí vrátit důstojnost, prostor a svobodu vlastní volby, kam chce patřit a zda vůbec někam chce patřit - a pak její volbu respektovat, aniž by byla opět nějak výrazně vyčleněna. Pochopit se vzájemně. Je prostě sólistka. No a co? Možná by nebylo na škodu ani to, aby Claire a jejím spolužákům bylo umožněno vypátrat a pochopit, čím mohla být vyvolána šikanózní reakce, co se vlastně stalo, proč se to stalo. Možností je spousta. |
| |
Katarína
17.05.10
09:02
Reg. před 2016
| Už vím, co je odpuštění. Pochopit - znamená odpustit. Pokud pochopím, že ten druhý NEMOHL jinak a konal nejlépe, jak v tu chvíli uměl anebo mohl, aniž by měl zlý úmysl, úmysl ublížit, odpustím, to mi jde.
Zažila jsem to, nepopisuji. Vždy to nejde. Pokud vím, že ten druhý chce člověka zničit, zadupat - odpustit neumím, protože nechápu, jak něco takového může kdokoliv chtít. V tom případě by musel "zadupávač" chtít sám pochopit sebe - proč tak jedná, musel by UMĚT pochopit sám sebe, přijít na to sám, že je to temnota a poté je možné mu i odpustit. Trocha mi zůstalo v hlavě slovo "satisfakce", i to, jak píšete "odpustit sám sobě", i Bůh "odvedle" /téma výše/. Myslím, že Bůh je pro mnohé ten jediný, kterému lze přiznat své pochybení, když to někdo nedokáže vyslovit tomu, komu ublížil. Protože požádat o odpuštění znamená přiznat si své pochybení - a na to je třeba mít SÍLU, POKORU, i pochopení. Pokud mám pochopení pro sebe, mohu ho mít i pro jiné - a naopak. Tudíž mohu odpustit sama sobě i těm druhým. No, zase jsem nic světoborného nenapsala, na to už se určitě dávno přišlo... .Jen pátrám ve svých zážitcích. Nevím, možná je to takto. |
| |
Katarína
17.05.10
09:17
Reg. před 2016
| Ještě: Pokud kterákoliv strana pochopí své pochybení, odpouští tím pádem i kroky "protistrany", které mohly být reakcí na to pochybení, tudíž odpouští nejen sám sobě, ale i "protistraně". Vychází mi fakt to, že odpuštění souvisí s ochopením, neboť odpouštět jen tak znamená "utvrzovat" - někoho, sebe - v tom, že lze konat jakkoliv, odpuštění stejně přijde automaticky - což ničemu dobrému neprospívá a zlo anebo kroky nesprávným směrem nezastaví. Odpuštění je MÍR, konec boje, konec války, život beze zbraní. Ale štít na obranu musí zůstat, neboť odpustit všem není možné - dokud všichni NEPOCHOPÍ. Třeba to může být takto... ... |
| |
Maty
17.05.10
13:52
Nereg.
IP: .* | .. a z jiné světové strany .. Koho nebo co považuji za Boha? Pokud uznám, že do jisté míry jsem Bohem (částí jeho) i já sama a uznám tedy i to, že takto jsou i ostatní .. pak co znamená odpuštění? Má to co do činění s pokorou k veškerému stvoření? On nám sice nechává svobodnou vůli, ale je potřeba počítat s tím, že naše rozhodnutí (příčina) k sobě přitáhne důsledek, který už my sami neovlivníme, neboť vše funguje v systému akce-reakce. Teoreticky bych to měla, teď jen stačí "maličkost"- pochopit život člověka, který není schopen ze svých osobitých důvodů zvládnout svoji krutost a další vlastnosti a odpustit mu jako člověku. Jsem si vědoma toho, že nemohu nikoho donutit, aby si něco uvědomil (možná má dojít k odpuštění právě jen proto, že jde o člověka nedokonalého a já to tímto uznám).
ayko, po všem, co se už přihodilo, bych nyní nechala Claire, aby se sama rozhodla, jestli se chce do kolektivu začlenit, nebo zvolí svoji originalitu v singlu. K obojímu rozhodnutí potřebuje odvahu a dostatečnou energii. Pokud bude cítit neúměrný tlak ze strany dospěláků (rodiče, učitelé), může to mít neblahý vliv na její rozhodování v budoucnu. Své chyby může vždycky napravit, ale státi se ovečkou ve stádu, jen aby měla klid, je svým spůsobem ponížení. |
| |
ayka
17.05.10
20:40
Nereg.
IP: .* | Jeste jednou diky holky za vsechny vase prizpevky ohledne Claire...
vychazi mi z toho se v tom uz nehrabat , nechat plynout ... .
co se tyka diskuze o odpusteni... ..ja si myslim, ze hlavni vec je se nelitovat , nedelat ze sebe obet,protoze vse co se nam deje je jen uzkutecneni nasich strachu a myslenek.
ale i tohle je jen nazor, ktery neni z me hlavy , nazor , ktery jsem nekolikrat nekde cetla , ktery me oslovil , ale ktery nemusi byt pravdou
krasny vecer
|
| |
Katarína
17.05.10
23:44
Reg. před 2016
| Maty: už to nechci tady rozšiřovat, tak jen krátce: pokud je Bůh v každém z nás a máme umět proto odpouštět jako Bůh - nebo žďobek z Boha-, tak lze i trestat, jako Bůh? Anebo nedovolit, nedopustit, jako Bůh? atd. Bůh - "v rukách" církvi - i "nástrojem" pro zpacifikování oveček - jedna z rolí. V tom případě odpuštění = mlčet a nechat si všechno líbít - a je klid, lidi je možné ovládat, nakukat jim, co je potřeba... .. No, určitě na dlouhý ping-pong. S výsledkem patovým - myslím. Přesto mi to "dalo", ujasnila jem si, že dělám vše do té míry, do jaké jsem schopná cokoliv unést, tudíž dělám, co můžu a tak, jak nejlépe to umím. Odpustím tam, kde to umím a kde to neumím - nechám být. Ale do pekel se proto nechystám a ani poslat se tam nenechám... ... |
| |
liduna1
18.05.10
01:01
Nereg.
IP: .* | Souhlas Maty. snad proto jsem se podvedome pridala k tematu odstrkovane deti. Vsechno se vsim souvisi. Ayko podala jsi Claire ruku, ted je na ni aby si sama nasla svou cestu. Je to velike stesti potkat andela... .  A tady jich poletuje hodne... |
| |