LucieLucie 31.08.18 15:24 Nereg. IP: 89.24.49.* | Dobrý den,
tento sen se mi zdál včera už potřetí (ale s rozestupem několik let), ve všech případech s s téměř totožným scénářem.. Ty předešlé dva si už nevybavuji tak živě, nějaké detaily se tam liší, ale nepatrně..
Z toho včerejšího si vybavuji následující:
Blížím se k ulici, kde jsem bydlela se svými rodiči. Najednou střih..ocitám se ve svém starém dětském pokoji, se mnou jsou tam ještě nějací lidé. Už nevím kolik jich tam bylo, ani si nevybavím, jak přesně vypadali (ale vím, že se jednalo o pro mě neznámé lidi). Vybavuji si, že chlápek s knírem, ve středních letech, mi říkal něco o tom, že mě chtějí unést do Japonska (a zřejmě prodávat jako gejšu nebo tak nějak). Taková zajímavost... všichni ve snu se mnou mluví anglicky, takže v tom snu ještě musím své myšlenky převádět do angličtiny (nepamatuji si, jakým jazykem se mnou komunikovali v těch dvou předchozích).
Pak mě odvádějí někam do auta, které je zaparkováno ve dvoře, kde jsem bydlela s našima. Ve snu cítím hrozný strach a odhodlání se nějak zachránit. Tak se jim vysmeknu a běžím na konec příjezdové cesty,
Kde si všimnu policejního auta. Tento okamžik se ve všech třech snech přesně shoduje: v policejním autě je policistka, kterou premluvim, aby mě odvezla do bezpečí, že mě chtějí unést.. Střih..rázem se objevím na policejní stanici, vím že jsem v nějaké cizí zemi, ale nevím v jaké (dle vzhledu těch lidí to na Japonsko nevypadá).
Jsou tam se mnou i moji únosci a já se snažím nějaké policejní úřednici vysvětlit, že jsem byla unesena. Únosci tvrdí, že si vymýšlím. Úřednice vypadá na to, věří spíše mě, nicméně výslech pokračuje... Pak se tam objeví nějaká ženská (nejspíš ji tam nastrčili moji únosci), která té úřednici tvrdí, že je moje matka a že já jsem blázen, problémové dítě, proto dělám, že ji neznám a že mě nikdo neunesl.. A premlová úředníci ať mě jí vydá.. Úřednici to trochu nahlodá, asi neví komu teď věřit..
V těch předchozích snech v tomto okažimžiku navrhuji úřednici, že jí dám číslo na mou skutečnou matku, ať jí zavolá a přesvědčí se, že nelžu.. Ale ona se jí nemůže dovolat.. To už mě popadám panika a vyjmenovávám jí další čísla mých blízkých, na která si vzpomenu.. ani na ta se nedovolá.. Přemlouvám ji, ať mě nepouští pryč s tou cizí ženskou, že určitě patří k těm únoscům, že mám strach.. Prosím ji, ať ještě vydrží, že se určitě někomu z mých blízkých dovoláme a ti ji vysvětlí, že mám pravdu já..Ona se snaží mi vyhovět, cizí ženská ji nahlodala, ale stejně tak cítím, že úřednice má ještě trochu vůle mi věřit.. Stejně ale tak cítím, že pokud nám nikdo nezvednete ten telefon, tak mě bude muset pustit s tou ženskou a s únoscema.. Cítím hrozný strach, beznaděj,..
Ve včerejším snu se to liší tím, že úřednici jen nediktuji čísla, mám u sebe svůj telefon. Mám k dispozici celý můj telefonní seznam, dokonce i whatssapp a fb messenger.. Přesto se na žádné číslo nemůžu dovolat..ani rodičům, ani kamarádům, nikdo mi to nebere..
Napětí roste, sedím na policii v kanceláři s úřednící, tou ženskou a únosci a mám šílený strach, co se mnou ti únosci udělají, když se nikomu nedovolám a pustí mě pryč s nimi..
Tady ten sen končí..alespoň ten včerejší. V tenhle moment jsem se vzbudila. U těch předešlých snů si přesně nevybavuji jak skončily, ale myslím, že stejně.
Tak si říkám, co to je sakra za sen?? Jak se mi může taková blbost zdát? Ještě k tomu třikrát za život, s téměř identickým scénářem?
Asi hodinu po probuzení jsem se cítila ještě dost divně, rozklepaně, cítila jsem stále pocit strachu a ohrožení.. a pak to přešlo |