 Merit
16.01.10
03:28
Reg. před 2016
| SMRT A CO DAL? .. a velkej mejdan..?
nemohla jsem za tim udelat smajlika.. protoze je to tema nelehky..
v dobe, kdy jsem duchovne tahala housera.. jsem smrt nasi maminky snasela velice spatne.. nasledne smrt myho synovce.. zametlo to se mnou..
smrt maminky.. ? 8let ve srac****.. slzy.. zalejzani si s nima do kouta.. jenom at tim nikoho neotravuju.. navenek pro mnoho lidi bezcitna dcera.. muz to se mnou nesdilel.. zlobila jsem se na nej tak moc.. ze jsem vedle nej na jejim pohrbu nemohla ani stat.. pristoupil ke mne bratr a rika mi.. "jdi si stoupnout vedle svyho chlapa!!".. "nejdu k nemu.. "a nehnul by se mnou nikdo.. stala jsem vedle sestry a nejradeji bych do toho hrobu skocila za mamkou.. byla dva roky v nemocnici.. a tolikrat jsem prosila Boha, at si vezme radeji me..nebo nejaky leta z myho zivota, ze ji moc potrebuju.. nebudu bez ni umet zit.. co mi nedaval muz..dostala jsem vzdy od ni.. kolem me uz davno behaly deti a ja se k ni tulila na gauci.. kdyz jsem prijela na navstevu.. zpocatku se tomu smala, pak hudrovala, ze uz jsem velka holka a ze se mam tulit k muzskymu :-)..tulte se tam, kde neni zajem? :-)..
synovec mi dal taky dardu.. byla jsem tezka reditelka zemekoule a prosvihla jsem smireni..
co je na tom desnyho?.. nevidela jsem cestu co s tim dal..
az duchovno a novi znami mi otevreli oci a srdce.. kdyz vas nekdo miluje.. muze vam vynadat.. rict vam v dobrym.. "kravko, jak se na to porad divas?".. a nenastve vas to.. spis naopak..:-).. a poradi vam co s tim muzete udelat .. vybrat jsem si musela sama..
co mi ten muj pristup daval?.. litost.. slzy.. byla jsem bezmocna.. byla jsem dost nemocna a operaci jsem uz zazila hafo.. diagnoza takova, ze uz jsem tu nemela bejt.. drzela jsem je tu.. coz je prus**.. jejich energie nas drti.. oni nam tim nechtene skodej.. jsme zniceni, utrapeni.. duse ..srdce? placou..
pochopeni a prijmuti.. muj ex nebyl vubec spatnej.. proste to do nej nikdo nevlozil.. muzu? mela jsem se pravo na nej zlobit?.. jaky to doma mel on?.. muzu chtit z bankomatu vytahnout prachy, kdyz tam nejsou? (priklad).. prijmuti, pochopeni...
synovec?.. jo..narostly mi "koule".. kam se na me hrabe kdejakej bejk.. beda muzum, kterym vstoupi do zivota zenska s koulema.. ! :-)..jsme matky, zeny, milenky.. vychutnejme si to.. plnymi dousky.. to je odboceni.. ale.. ty koule mi daly sodu.. :-) vlacet je s sebou zivotem.. a taky..co mi prinesly?.. sramy.. jizvy.. vredy.. :-)..
usla jsem nakou cestu.. a v lete nam umrela kamaradka a to uz okolo sebe mam lidi, kteri ke mne patri..
nemuzu rict.. ze by to probehlo beze smutku, slz.. a zase je za tim vsim jenom to ego..
kamaradka umi lidi vyprovazet.. :-).. to je tak uzasna bytost.. vyprovodila ji tam kam patri, v babinci jsme se s ni rozloucily.. popily jsme.. pobrecely a pak zasmaly.. je DOMA.. je ji dobre.. obcas zavita.. vim to, citim to :-).. prohodime neco malo a jde.. "nesvazuju ji" :-)..
kdysi jsem s jednim mladikem mluvila velice mnoho.. tak mi rekl, ze spori na svuj pohreb..
a dneska se na to divam stejne..
vim, ze syn to pobere ciste pozemsky.. prestoze nejsem dokonala matka.. odpustil mi to..
mala je jina.. duchovno ji chytlo.. az teda umru... prikazala jsem jim, ze na pohrbu pustej ozzyho a jeho.. "mama im coming home".. a nechci..aby se tam plakalo.. a ja vim, ze se na ne budu divat.. budu tam s nima :-)).. pak se pujde posedet.. bude tam hrat muzika..a co jinyho nez rock?.. i ten krestanskej.. P.O.D. :-) .. kdo chce poji gulas..rizky.. chlebicky?.. kdo chce at popije.. :-) hlavne at se nehadaj a neperou :-)..at na me vzpominaji .. na takovou jaka jsem.. na to, ze jsem nebyla svata a presto jsem je milovala :-).. na to, jak jsem parila a trsala jako o zivot :-) prestoze jsem jako vorvan :-D.. ze jsem se dokazala pohadat i usmirit.. prosila o odpusteni a odpustila :-).. prezije me asi i muj ex.. a preju si, aby tam zasel i se svou soucasnou a opet si jednou a ze srdce zakrepcil a nechal to volne plynout :-)).. jediny co me bude asi mrzet.. ze uz si jako duse ty rizky a gulas s nima nedam.. ze se nenapiju toho pivecka :-)..a ze si nehodim manickou :-)).. aby klidne a v klidu rekli.. "jééééééé ta holka byla blazniva... ona byla MAGOR ..pamatujete si jak ... .." a prispeji tim co se mnou zazili.. :-)..
zivot je darem.. smrt mame jistou.. prestoze neni vzdy vsechno tak, jak bychom si to prali.. je nam tu krasne?.. je :-)..
jsem zena.. matka.. milenka.. nahlizim do veci, o kterejch se mi ani nesnilo.. neni casu..neni prostoru.. nejsme v tomhle smeru omezeni.. presuneme se jinam.. nevime co nas tam ceka (ted to treba jeste nevime presne).. kdo chce nahlidne.. jestli to ma poznat a poprosi.. prijde to k nemu.. uz davno si teda zivot radeji neridim.. nejsem dobrej sofer :-)..
smrt vlastniho ditete.. musi to strasne bolet.. jenom kdyz na to myslim.. a kdybych tomu mohla zabranit.. udelala bych to.. prestoze na to nemam pravo.. i kdybych jim mela dat vlastni srdce.. dam jim ho.. svet bez nich by me nebavil.. moje duse ma deti prvne.. a muzu rict..ze je to v tomhle zivote to nejkrasnejsi co jsem mohla zazit.. chlapu muzu mit mraky.. a zrovna tak ony.. maji jenom jedny rodice.. ta vazba k nim je tak silna.. jsou to moje prdelky.. neprestanu nikdy citit jejich vuni.. pamatuju si jejich pokozku.. rada jsem k nim cichala :-).. libala jsem je .. hladila.. vim jaky maji vlasky.. vim jak se umi vztekat :-).. jsou moje.. se vsim vsudy a taky nejsou svaty..
muzeme si navzajem poprat.. at nas toto nezasahne.. at jdeme jako prvni..
jestli to tak nebude.. at nas to nezlomi.. neporazi.. at mame okolo sebe lidi, kteri to s nami budou sdilet a podaji nam ruce.. jsme tu a jsme v matrixu..
nechtela jsem nikoho urazit.. nekomu ublizit.. pokud nekdo z vas neco resi .. neco o smrti, at ma okolo sebe lidi, kteri to s nim sdili.. at vas k sobe privinou.. a pohladi.. po tele i po dusi.. s laskou..
nechci tu rozpoutat nesmyslnou bitvu, dohady.. jenom me k tomu privedlo vlakno veedee..
preju vam krasnej vikend.. at ho stravite tak, jak potrebujete.. a jste s tema, se kteryma chcete bejt :-).. zensky at jsou milovany.. chlapi at si v klidu hodej gaucing, kdyz ho vyznavaji :-).. ja si politam u plotny.. zakvokam si.. pritulim se.. a ve sluchatkach si sjedu rock :-).. a kus relaxu :-)..
 |
| |
 Theodor
16.01.10
18:18
Reg. před 2016
| ... hmph... dobrá, nebudeme rozpoutávat nesmyslnou bitvu, ale zase tak nějak nechci to nechat bez povšimnutí... možná je to nějakou mojí poruchou, ale mě tento příspěvek prostě vadí. To není soud, spíš zkoumám, čím mě to nažhavilo... zkusim teď pustit ven, co se tam během čtení nashromáždilo... možná to ani neodešlu, nevím, uvidím...
Merit: A smysl toho příspěvku je jaký? Připadáš si něčím vyjímečná? Jsi bankomat plný duchovních penízků? Máš pocit, že jiní lidé neztrácejí blízkě, rodiče a jiné lidi, na kterých jim záleží? Pointa tvého příspěvku je jaká? Chvalozpěv na Merit? Žalozpěv na Merit? Máš tak obrovskou potřebu se sdílet? Nenacházím v textu nic neobvyklého, ale přesto cítí obrovský vnitřní tlak. Jako by slova byla v rozporu sama se sebou. Láska, láska, láska, přesto však z příspěvků merit křičí jen já, já, já. Vcítění? Jakákoliv rada Merit začíná příběhem z jejího života... Prezentuje tu vlastní život, který je tak obyčejný, jako život nás všech. Ale proč o něm píše s takovou pompou? Proč o něm vůbec píše? Proč o něm píše lidem, které vůbec nezná? Co ta žena cítí? Čeho se bojí? Plná lásky, ale přitom tak vztahovačná, jakoukoliv reakci neunese... Neustále se mě ptá na smrt, chová se, jako bych byl nevěřící ateista, jako bych smrt nikdy neviděl... jako bych smrt nikdy nezažil... proč?...
Je to chaotické a jsem tím poměrně sám překvapen, protože ten Meritin příspěvek je objektivně hrozně neškodný... tak nevím, asi to přeci jen nakonec odklepnu, uvidíme, co to rozpoutá... |
| |
Theodor
16.01.10
18:27
Reg. před 2016
| Ještě abych doplnil, výše popsané není žádné hodnocení tebe, Merit, je to spíš popis myšlenek, které ve mě indukoval tvůj příspěvek. Možná ti to ukáže, ja to na některé lidi může někdy působit. |
| |
Merit
16.01.10
19:23
Reg. před 2016
| ahoj theo :-)
mam pravo napsat zkusenost - porovnani o nekom? na nekom?..obcas to udelam.. kdyz neco resim (a je to realny, neni to o pismenkach).. a tak spis napisu o sobe.. proc?.. nechci se moc dotykat druhejch.. mam rozebirat smrt nekoho jinyho?.. kdo se mi treba prave ted sveruje?.. resi to uz takovy mesice.. ja ho miluju a presto mu nemuzu pomoct.. clovek se uzavre.. tou obrovskou bolesti.. to bylo tech mejch 8let.. a 8let prozit takhle.. co mi to dalo?.. zaslouzily si v ty dobe moje deti.. to, ze jsem se zavrela v pokoji?.. ze nevedely co se deje?.. ja nevim, jestli mi rozumis.. nechci je trapit.. zavru se.. miluju je?.. ne.. ne tak, jak by si to v ty dobe zaslouzily?!.. zaslouzil si muzskej, abych se stahla?.. do sebe?.. on to proste neumi.. davat city takhle najevo.. (odlisnej model vychovy)..on uz taky nemel maminku... a taky to resil jenom tak jak to umel...
porovnala jsem to potom s tim, kdyz mi umrela - nam umrela kamaradka.. jaka to byla jina cesta pro me-nas.. jak nas to nedrti.. a my ji sem zbytecne netahame.. nekdo muze namitnout.. ano, je to takova cesta, aby jste se naucili netrpet.. aby jste vsechno lip prijmuli a vse si "nak" oduvodnili.. i to je mozny.. ale kdy se to opravdu dozvime?.. jenom az na tu druhou stranu odejdeme.. ted tam muzeme jenom nahlidnout.. a kazdej z nas uvidi, zazije a uciti to co citit ma.. proto jsem radeji zvolila tu cestu.. kdy to predam jinam..
a muzeme si vybrat.. kazdej jak je nam libo..
kdyz neco resim.. vzdycky se sama sebe ptam.. jak mi je, kdyz se na to divam a vnimam to takhle?.. a jak mi bude, kdyz to udelam takhle?.. co kdyz je to opravdu jinak?..
snazim se o to.. abych to mohla prijmout.. to, ze nektery veci neovlivnim, nezmenim.. spravne bych nemela chtit ani ovlivnit smrt mych deti - zachrana..dam jim organ.. toto, bych neustala.. to o sobe vim.. a nemam na to pravo.. zasahovat jim do jejich cesty.. a modlim se..at tohle resit nemusim.. nepreju to nikomu.. to mi rozhodi sandal..a nemusi jit o dite moje.. ja na ne proste trpim... . neumim to jinak.. nemuzu to v sobe zmenit.. mela bych?.. nejde mi to..
"ja".. egoistka jako vysita :-), co? i to te theo muze napadnout..muzes me tak vnimat, to necham na tobe.. ja nemam duvod ti ten nazor preci brat.. v realu se nezname a po netu muzu vykladat co chci.. to je pravda.. ziju tak, ze jsem 24hod denne pod dohledem a presto si muzu udelat co chci?.. jak s tim nalozim?.. udelam to tak, jak to v tu chvili umim.. kdyz dojdu k zaveru "holka tos podelala".. sklopim usiska.. a ze mam co sklopit :-)..
s egem se budeme prat celej zivot.. tyka se to vsech..
slysela jsem na synovcove pohrbu tolik nepravd.. protoze umrel?..vzdyt byl clovek..delal veci jaky delal.. neco s tim "udelal".. a to, ze s tim hnul a dokazal to.. je pro me cennejsi, nez to.. ze se mu pripisovaly veci, ktery se na pohrbu rikaji... a na mym pohrbu, se nebudou vykladat kraviny, ze jsem byla jenom vzdy dobra matka, pritelkyne atd... to je pro me tak desna predstava.. ja chci videt tu poradnou kalbu.. a taky je dost mozny.. ze se na me treba vykaslou :-)))) .. co ja vim?.. ja to prani mam.. jestli mi ho splni?.. to fakt nevim :-)
jenom jsem nastinila tim prispevkem tedy to.. jak se na to divam ja.. smutek? ano.. po urcitou chvili.. a pokud nekdo smutnit chce.. citi se za vinen za to, ze udelal pro toho druhyho vlastne malo.. a ze spoustu veci nestihl sdelit?.. jde to i potom.. jenom musime hledat..ten zpusob, abychom dosli ke klidu.. a jestli to vubec chceme?
muzeme bejt spolu a preci sami, kdyz to chceme.. muzeme se mit radi/milovat se a preci si neviset na krku..
nevim jestli jsem ti to vysvetlila tak, aby jsi me pochopil.. zkratka.. neni duvod smutnit.. a kdo chce - vybere si to.. je to jeho volba.. co to da mne? jemu?..
mame svobodnou vuli.. nechci tim nikomu nic vnutit.. ja na to nemam pravo.. bylo to spis k zamysleni, jak se na to muzeme divat..
kdyz mi ten kamarad tenkrat vypravel o jeho mejdanu :-).. smarja.. v ty dobe pro me byla smrt maminky jeste dost ziva.. ja to nemohla rozdejchat.. ja ho nemohla vubec pochopit.. a chtela jsem to dal zkoumat.. a chtela jsem odpovedi..
pokud tedy zkoumam smrt.. vidim za ni domov.. a prakticky.."presne nevim, jaky to doma bude :-)".. jenom nahlizim..
kdyz treba dojde k havarii.. ti lide (duse) prej casto nevi, ze jsou mrtvi... nebo zabiti..
proste zkoumam.. chci prijit domu az bude muj cas.. a nechci zbytecny smutneni.. nechci, aby byla moje dcerka z toho na svestku.. aby moje neterinka plakala.. preju si aby muj synek zil dal v klidu a staral se o rodinu.. neni duvod.. ale nemusime to mit vsichni stejne..
ted ziju.. a kdyz se vidim s detma.. vzdycky jim rikam..nebudu tu s vami vecne.. chovejte se k sobe pekne.. pac az tu nebudeme.. ja ani tatka.. budete si muset pomahat porad dal.. nenechat jeden druhyho padnout.. (ne slepe)... at muzu ty backory natahnout v klidu :-))
a zase.. muzeme to mit jinak... kazdej kdo sem nahlidne..
jestli jsem bankomat ze kteryho padaji duchovni moudra :-D... no.. hledam, smiruju.. uz je to daaavno, co jsem nekomu naposledy pricarovala zenicha :-) .. at je to tak, jak to ma bejt.. nahlidnu.. preberu si to..muzu sdelit zkusenost.. a pokud je to theo spatne.. tak proboha promin a odpust mi to :-)
  |
| |
Merit
16.01.10
19:27
Reg. před 2016
| theo.. tu neslo primo o me.. ale o to..co mi to smutneni prineslo.. co jsem v lasce dokazala pos*** a co roku jsem promarnila.. a zbytecne.. jak se na to tedka divam.. jdu dal.. casem to muze vypadat jinak :-)
zivot nas uci.. do konce mych dni..budu smirakem.. prvnakem.. kterej stoji u tabule.. a nestydim se za to.. proc??.. mela bych?..
|
| |
Theodor
16.01.10
21:52
Reg. před 2016
| Aha, takže jestli to mělo být ve zkratce něco jako: smrt je přirozená součást života, na zemřelého bychom měli vzpomínat, ale neměli bychom se nechat zahltit žalem, pak souhlasím. Naše společnost má obecně problém vycházet se smrtí...
Já prostě pořád nevím, jestli ti rozumím, jsi asi prostě trochu typ, který nedovede popsat svoje myšlenku úplně srozumitelně, nejspíše asi těžiště tvé komunikace bude neverbální... ok, přestanu do toho rýt, myslím, že ve spoustě věcí se shodneme a nejspíš se vzájemně ne úplně dobře chápeme :-) |
| |
 Katarína
16.01.10
22:27
Reg. před 2016
| Přečetla jsem vše, přemýšlela, snažila se pochopit pocity, důvod, okolnosti, obsah... Přemýšlela jsem, proč si čtu příspěvky na Věštírně, co mi to přináší? Uvědomila jsem si docela intenzívně, že je to velmi užitečné, protože může vést k uspořádávání, ujasňování, opravě, utvrzení se ve svých hodnotách, k sebepoznání. Pro všechny - pokud je diskuse konstruktivní. Merit, je skvělé, co Ti Theo píše a též i to, že Tě nenechává máchat se samotnou. Jeví se mi to jako velká pomocná ruka. Myslím, že chápu Vás oba... V tématu smrti už mám jasno docela dlouho, ač nevím, co čeká na mne. Smrt je pro mne něco, s čím se nedá vůbec ale vůbec nic dělat. Je to definitivní. Nelze tento stav ničím změnit - truchlením, pláčem, vzpomínkama, litováním, atd. NIKDO NEVÍ /!!!!/, co je po smrti, všechny domněnky jsou čistou teorií. Pro sebe si dávám ke smrti rovnítko: konec trápení, klid, cíl. Život = cesta od narození ke smrti pro všechny a tuto cestu každý vyplňujeme po svém tak, jak to okolnosti dovolí. Během svého života jsem získala postupně velkou averzi ke všem formalitám, kterým se občas musíme i podřídit. Lidé dělají něco, co se od nich očekává, co je zvykem. Možná to bude znít tvrdě, ale i zdobení hrobů a pompézní pohřby nazývám cirkusem pro pozůstalé. Mrtým je to šumafuk, co na jejich pohřbu probíhá, kdo tam pěje jakou píseň, kolik lidí se přišlo "rozloučit", kdo jakou kytku donesl, co má na sobě, jak brečí atd. Pokud nemusím, na pohřby nechodím, na hřbitovy taky ne. Známá mi jednou položila otázku, jaký mramor má vybrat na svůj posmrtný hřbitovní pomník - chtěla slyšet názor /přitom už byla rozhodnutá, měla vybranou barvu, vzor, atd./. Řekla jsem jí, ať nechce po svých dětech, aby se o ní museli starat i po smrti a dojíždět zdaleka zajišťovat servis pro pomník. Nepochopila - asi... .Za sebe: kremace bez obřadu a rozprášit. Na své mrtvé vzpomínám s úctou, nikterak to nemanifestuji, rodiče i všechny své předky mám denně sebou v genech a spol., cítím je občas, vidím na dětech, předají to dál. Se smrtí - až nastane - bojovat nemá cenu, musí se přijmout, zvyknout si na nové okolnosti, snažit se za života udělat, co lze a nepřemýšlet, jak budou na nás vzpomínat. To též neovlivníme - někdy by se člověk rozdal a stejně jsou takoví, kterým to stále není dost dobrý. Na sebe mám požadavek, ať jdu do rakve "rovná" , s čistým svědomím, ale vím, že to je též relativní. A bude mi to houbelec platný. Rovně nebo křivě, s čistým nebo špinavým... .S nářkem, smutkem nebo bez... nevyhnutný fakt, normálka. Dodávám, že naprosto respektuji, chápu a ctím odlišné prožitky jiných, psala jsem za sebe. Zhruba tolik... |
| |
Weiterinka1
17.01.10
10:29
Nereg.
IP: .* | Theo, ani mne neudivilo Tvé prohlášen, že Ti Meritin příspěvek vadí :-). Tyto stránky jsou pro dejme tomu nejen vyloženě pro rady, ale aspoň já to beru tak, že i pro sdílení se s tím, že třeba někdo další přispěje jiným či dalším pohledem na tutéž věc. Ano, někdo toto umí trefně zkratkou a někdo pro jistotu to raději popíše. V běžném životě na potkání se věci tohoto typu neřeší ... a nemocnému se řekne ... bude to dobrý ... . i kdyby byl na smrt a on žíznil po jiných slovech ... . oni jej ti jeho dobří lidé o tom vůbec kolikrát nenechají ani mluvit. Koukej žít ... je jejich heslo ... Ty by jsi mohl mít dobře, jen my tady máme pak starosti ... zní pak v nejbližších tiše ... Smrt jako jedna z mála umí něco, na co někteří během svého času žití zapomněli ... vyvolat emoce a to ne zrovna emoce lásky, ale spíš jejího opaku. Pocitu zrady, že ten druhý si odešel a nechal pozůstalého sám, co si to vůbec dovoluje? Ano, i pocit hněvu na mrtvého ... V případě sebevraždy i pocit hanby ... on si to takhle vyřešil a jak na mne ostatní budou koukat? Je jeho řešení dobré i někdy do budoucna pro mne? Slova .. měl být tady s námi ... lpění ... to vše i horší věci si nesou pozůstalí s sebou. A co nám zůstavil svým životem? Někdo ne tu vzpomínku na Lásku ..ale na Lež! Smrt ... je konečná, je to jako dobře spočítaná účtenka ... a co dál? Mrtví a živí ... jsou kultury, které mají vztah k sobě různý ... některé si nechají své předky i přímo v obydlí a někdo popel rozsypá na paloučku. To je vnějšek ... jen otázky, čím se zaobírá nitro, je možné zkonzultovat ... Každý sám se svojí hlavou je Svět sám o sobě ... vždycky tu jde o Já. Už jsi přišel na to, proč Ti vadí ,,Já" Merit, její vyjádření se? Ano, na povrchu jsou životy děsně obyčejné ... narodil se, měl tolik a tolik dětí, manželku, (milenky se neuvádí :-),koníčky, někde pracoval, medajle ... a dnes se s ním loučíme... jasně, měli jsme jej všichni rádi. Theo, ale já si nemyslím, že by každého život byl obyčejný ... a ani dokonce, že by byl až tak náhodný. Hmm, já vím, že jsem si to možná tímto prohlášením nejen u Tebe polepila, ale mazat to nebudu. Jen každý se každému neotevře ... . bez manipulace ... jen s tou láskou. Ano, je to risk. Téma Života jsou stejná .. lásky, nenávisti ... ale kostými se mění, scénáře jsou propletenější více osobami, světy jsou díky technice více propojené ... a nakonec přes celé té věky se stejně s tím vším ... se smrtí, vinou, hříchy, nenávistí a láskou někdy neumí někteří lidé vypořádat. Není divu ... umřít si může člověk neznámý ... a to nás nezasahne tak, jako když umře rodič či partner či vlastní dítě. To se v jednom životě nedá na to připravit. Vždy tam budou emoce. Můžeš Theo vyjádřit druhému upřímnou soustrast ... můžeš si to i tak myslet ... ale cítit? Přímo se vcítít? Nechat to na sebe působit a nezahltit se tou bolestí, ale vyslat tomu druhému lásku ať je jakýkoli? A s tou láskou ... by se už neříkalo ani .. upřímnou soustrast ... ale rovnou obejmulo ... jenom tady to je vůči tzv. cizímu nepřípustné .. nebo nevhodné ... je to pravda pak i o přijetí .. ne každý na to objímání je ... . a od cizích ... to raději ne, viď?
Theo, ty se zřejmě se smrtí a s lidmi ve vyhraněných situací setkáváš daleko víc, než kdokoli z nás. Vidíš různé reakce ... vidíš, jak dopadá, když dojde na ,,lámání chleba" ... sám jsi prostě něco zažil a nevím, kam se Ti posunuly Tvé hranice ... tam a tohle láska je a tohle si budu hájit. To, jak reaguješ na Merit ... to je Vaše téma ... a já Ti jenom za sebe děkuji, že jsi ten svůj příspěvek se svými ... proč? ... nakonec odklepl... . Odpověď máš v sobě ... trošku hlouběji ... možná, že přijde brzy, možná po dalších příspěvcích Merit ... nevím ... třeba Tě to přestane bavit... . a nebudeš to prostě řešit.
Tak .. a to je vše, co jsem chtěla napsat ... jak to celé na mne působilo :-) Teď, v této chvíli ...
Kataríno, díky za Tvůj pohled na Svět ... sice tak nějak doufám, že po smrti něco je, ale na druhou stranu, tolik mne to nezajímá ... jak píšeš, člověk by se měl snažit jít do rakve pokud možno ,,rovný" , takže co řešit má člověk v tomto životě, což má přednost :-) Tak na co SE ROZPTYLOVAT už teď?  |
| |
Katarína
17.01.10
14:14
Reg. před 2016
| Mám jen chvilku, napíšu aslespoň něco z množství myšlenek, které mne opět posunuly dál díky těmto rozhovorům s Vámi. Každý další názor je skvělý, opravdu obohacující. Weiterinko, těším se, že jsi připsala. Theovi v žádném případě nechci dělat ochránce - předem to říkám!!!Beru ze svého hlediska: takové názory jsou pro mne užitečné. Proč? Možná se mi to teď v "kalupu" v krátkém čase nepovede dobře vyjádřit... Zkusím - jak to vnímám já: Kdyby někdo jako Theo nechtěl pomoci anebo dozvědět se něco, s čím se sám potkává a nějak řeší, vůbec by nenapsal, nereagoval anebo by psal úplně jinak. Vnímám citlivost, vnímám obsah - podle mne je výsledkem toho, že měl /má/ sám silné zážitky a poskytuje své zkušenosti anebo způsoby, jak se k tomu postavit. Alternatíva. Přináší RACIONALITU, vyvažuje, aniž by postrádal cit anebo někoho shazoval, mluví na rovinu, zdůvodňuje - takto to chápu já.
Souběžně s tímto tématem přemýšlím na davu - jak jsme nuceni být součástí stáda, abychom mohli vůbec přežít - vydělat peníze - sklonit hlavu a přizpůsobit se pravidlům těch, kteří v některých parametrech určují naše možnosti obživy, bydlení, jídla. Do jaké míry nás to omezuje a do jaké míry jsme schopni nebo ochotni ve zbylém životním prostoru prosadit svou verzi, hledat něco lepšího, uplatnit to, být užiteční. Tak mne napadlo, jak těžké to mohou mít např. i lékaři / ve své profesi to řeším se sebou fest/. Z vlastních zkušeností mám svůj názor na zdravotnictví u nás obecně, i na "léky", které mají hromadu vedlejších účinků /pro mne jsou pak v součtu často více škodlivé, jako vlastní nemoc - něco napraví, ale přinášejí poškozování jinde/. Lékař /do jaké míry je např. součástí "davu" lékařů, kteří se musejí podřídit jedinému druhu medicíny, která je u nás hrazena ze zdravotního pojištění?/ určitě o účincích léků ví, studoval to /otázka je, do jaké míry mu též vyhovuje role "předepisovače" léků, jak se může bránit, aby nebyl součástí "mašinérie"/. Musí možná např.rozhodnout, do jaké míry jsou preparáty prospěšné pro zisky farmaceutických firem, do jaké míry pro pacienta, atd. Přitom někteří nemocní jsou "práškoví", očekávají řešení svých problémů "zvenčí", chtějí berličku - těm je asi zbytečné říkat, že si hlavně musejí pomoci sami, že se požíráním prášků vše nevyřeší. Pokud něco takového člověk prožívá denně /což samozřejmě nevím, jen přemýšlím/, může to být hodně těžké, aby našel smysl toho, co dělá, aby se "ubránil" jako člověk, atd... /domyslete si, nemám čas rozepsat víc/.
V každém případě jsem vždy zvědavá na to, co Theo napíše a pro mne jsou to vždy myšlenky, nad kterými rozhodně stojí zato přemýšlet. Srdečně zdravím |
| |
dracizena
17.02.10
18:02
Nereg.
IP: .* | Chci už z věštírny odejít a drží mě to tu jako magnet hřebík. A tak budu tím hřebem ... a spojím co se dá aby to drželo a nacházím tento list...
Merit píšeš, že kolem Tebe umírají lidé, ano umírají kolem každého, kolem mě také umírali do doby kdy jsem netušila, že rozsvícená aura dělá zázraky. Začni mít zájem o světelnou auru aby Tě Tvůj vnitřní hlas mohl nasměrovat k vizualizacím jak postupovat.
Vidím jasně, že v budoucnu díky Tobě/Tvé svítící auře/ někdo přežije jistou smrt.
Theodor nesnese Tvou řeč o smrti, protože mu jeho nitro napovídá a On nerozumí. Vždy co nesnášíme u druhých, je to problémem v nás i v okolí. Ptej se svého nitra proč jsi Merit napsal tuto větu... ... .možná je to nějakou mojí poruchou, ale mě tento příspěvek prostě vadí... .hledej v sobě tu poruchu, kdyby tam nebyla, nikdy bys tu větu nenapsal. Neurážím Tě, jen Tě vedu tam kde máš temný problém.
  |
| |
liduna1
17.02.10
20:05
Nereg.
IP: .* | Jestli citis. ze mas odejit. neda se Ti branit. Jsem jen obycejny clovek ale ze srdce citim , ze nemuzes jen tak odejit a nevratit se zpatky. Patris sem a Ty , dracizeno, to vis, stejne jako ja.  |
| |
dracizena
18.02.10
11:48
Nereg.
IP: .* | Děkuji Ti, slovo je magická síla a dovede posílit, nebo bortit. Posiluješ a můj Anděl bude posilovat i Tebe. Děkuji...  |
| |
Katarína
18.02.10
12:37
Reg. před 2016
| Dračíženo! Jsi poezie, Tvá slova hladí, Tvé vize jsou laskavé a rozdáváš nezištně. Zdravím Tě |
| |
liduna1
19.02.10
07:10
Nereg.
IP: .* | Dracizeno, Katarina to vyjadrila tak krasne, ze to vystihuje vse. Dekuji Katarine i Tobe, Draci.  |
| |
kelišová
19.02.10
08:54
Nereg.
IP: .* | Smrt a co dál : Nelze odvrátit neodvratný osud - slova našeho jednoho knížete Konráda Brněnského I.Mimochodem zajímavý příběh - panování začal zhusta -nechal vykácet posvátné stromy ,vyhnal ze země různé čaroděje ,zakázal pohanské zvyky .Tušil ,že jeho život v ohrožení a přitom vyřkl tu větu nahoře . Pak ho zabil vrah Lork... ...
Ale jinak si myslím , že lze změnit osud ,lze ho "vysvítit , tak jak to popisuje dračí ... .Ale co délka života , lze i tu prodloužit - možná v některých případech , někdy asi ne ... .. |
| |
dracizena
19.02.10
13:04
Nereg.
IP: .* | Anděl hvězdný mi vysvětluje naší cestu a proč trpíme. Jsme svět pohádkový, tak mi to ukazuje pohádkově. Prý když půjdu po poli vysázeném řepou, tak která svítí tu uvidím a vyhnu se a to stejné je z pohledu toho pomyslného Boha.Náš svět od prvopočátku je pole na kterém rosteme v podobě řepy a dnes kdy se říká Konec Světa se ta řepa musí vyjednotit a hlavně zbavit plevele.Plevelem je zlo v lidech a nemoci a to je jiná forma viru. A pak se jednotí a na poli zůstanou ty rostlinky které svítí a Bůh je vidí a nezašlape je. A proto radím, opravujme si auru, aby svítila. Aura je jako lampion který je roztrhaný a proto nechrání před větrem světýlko našeho těla.A co je ten duchovní vítr? Je to mezilidské hovorové proudění kterým tečou i duchovní viry a tím je třeba rakovina.Proto je třeba sebe i bližního dávat vizí do pomyslné duhy a tím přestávají být určití lidé nákazou a my se chráníme různými obaly vizuálními. Asi tak nějak vypadají info od mé mimozemské bytosti které se říká Anděl hvězdný. |
| |
???????????????????????
20.08.10
12:33
Nereg.
IP: .* | Merit,holka holka, s Tebe nikdy zralý člověk nebude, a s Merit /ze Sinuheta/ máš málo-  |
| |
Maty
20.08.10
15:05
Nereg.
IP: .* | Ahoj ????????????????
reaguji na Tvoji poznámku o Merit. Ona je chápající a hodný člověk, možná je dobré někoho poznat blíž, než o něm vyřkneme názor. Asi jsi přehlídla náš vzájemný lopato-bagrovský rozhovor, kde si leccos ujasňujeme. Všimla jsem si, že jsi žena rychlého rozhodnutí a je fakt, že to mnohdy zachrání život. V tomto případě se však připravuješ o možnost volby. Jak pro sebe, tak pro druhé.. Nic proti Tobě, vedeš nejspíš ostřejší ráz života, tedy ať se Ti daří.. |
| |