Matys 17.07.19 00:09 Nereg. IP: 79.110.44.* | Ahoj,
dnes jsem měl takový zajímavý sen, chci se o něj podělit. Předně uvedu, že jsem se někdy uprosřed snu probudil a po návštěvě wc jsem usnul a sen pokračoval, tam kde jsem se vzbudil.
Sen:
Poměrně velmi přesně vykreslený reálný prostor, ve kterém se pohybuji - pro mne neznámé sídliště ve výstavbě s bytem, který ale znám (uspořádání jako u rodičů). Vybavení bytu se nicméně lišilo - bylo hodně omezené jen na několik věcí uvnitř vstupu do pokoje, kde jsem vyrostl s bratry. Část stěny pokoje (kde je okno) je bez zdiva, pokoj je příjemně světlý a celkově se v něm cítím i ve snu příjemně. Mám vedle sebe osobu (průvodce?), vím že do toho pokoje během našeho hovoru postupně jdeme. Po vstupu do pokoje se začínají dít nevysvětlitelné věci - lžíce z kuchyně proletí okolo mne a zabodne se do zdi, následně se z ní vypáčí a otočený opět letí směrem ke mne a zabodne se do zdi vedle, velká stará skříň (byla u rodičů) se otevírá a zavírá - ve snu nemám žádný strach (vůbec nic), pouze cítím takové zvláštní příjemné uspokojení. Uvědomuji si, že v pokoji se vyskytuje nějaká bytost kromě mne a průvodce (stojí celou dobu vedle mne a o něčem mi vykládá - to si vůbec nepamatuji o čem). Cítím, že ta bytost je nějak připravená ke komunikaci a upozorňovala na sebe tím létáním. Pokládám do prostoru otázku, zda je tam někdo přítomen a zdvihám hlavu k lustru (je to kombinace něčeho, co jsem viděl v dětství a něčeho co neznám), lustr se zahoupe a odpověď se zjevuje na jednom skleněném chrániči v podobě písma. Přítomnost bytosti se tím jako potvrzuje, říkám že je tam tedy (on - určuji jej jako ducha muže). Lustr zčerná a zahoupe se znovu. Pokládám otázku, zda je tam tedy ještě někdo a lustr zesvětlá a objeví se nové písmo potvrzující další bytost. Říkám, že se mohou zjevit. V tu chvíli se přede mnou objeví duch muže (neznám tvář) a duch asi ženy - oba mají tvář jako oloupanou a loupající se vrstvy, jsou poloprůhlední. Ptám se, zda jim mohu pomoci, přikyvují a lustr se houpe se souhlasnou odpovědí. Když se ptám s čím, tak se my v hlavě zjevuje obraz nějakého převrhlého kočáru nebo nákladního auta čehož se oba účastnili a následně ten muž, jak asi někomu platil nějaké peníze za mlčení. Říkám, že to je jejich soužení a proto jsou stále tady a taky, že je chápu. Nevím zda jsem jim tím odpustil, ale nějak jim to pomohlo a začínají přes ně běhat modré pruhy a tvář se jim vyhladila. Začínají se vytrácet (odchází do nicoty) a říkám, že jsem jim rád pomohl. V tu chvíli se opět otevírají a zavírají dvěře, ptám se, zda je tam ještě někdo a objevuje velmi mladý ale tělesně velký chlapeček. Ptám se ho, zda s nimi nějak souvisí. -- Tady odpověď nevím, ale pocitově to chápu tak, že tam byl nějak uvězněn s nimi a jejich přítomnost potlačovala jeho. Tím že oni odcházejí se on mohl zjevit a následně se i jeho tvář vyhladila a zmizel. - Pak jsem se probudil, skvěle odpočatý jako už dlouho ne, zároveň s dobrou náladou a jasným pocitem, že jsem jim nějak pomohl.
Ta realita prožitku byla tak intezivní, že probuzení mi přišlo jenom jako přechod z místnosti do místnosti. Z vědomí a paměti snu jsem ztratil velmi málo, přitom jsem po celou dobu věděl, že to je sen, ale né obyčejný... |