Myšlenky moudrých

Láska je někdy jen slabostí, vyhojit se z lásky bývá další slabostí.

Leckdo neposlouchá ani rozumu, ani dobrých rad a chybuje vědomě jenom ze strachu, aby nebyl nikým ovládán.

Odmítat nasupeně jakoukoli chválu je hrubost, vnímejme citlivě, jestliže dobří lidé upřímně chválí, co je chvály hodno.

Je-li nehezká žena milována, pak je milována šíleně, protože je to způsobeno buď zvláštním sklonem milence, nebo půvabem skrytějším a neodolatelnějším, než jsou vnady krásy.

Počátek a konec lásky vyznačují se stejnou rozpačitostí, kterou pociťujeme, jsme-li spolu sami.

Musíme se smát dříve, než se staneme šťastnými, neboť bychom mohli umřít, aniž bychom se zasmáli.

Hlupák je ten, kdo nemá ani tolik ducha, aby byl marnivcem.

Udělat knihu je stejné řemeslo jako udělat pendlovky.

Hlupák nevychází nikdy ze směšnosti, je to jeho charakteristický rys; do směšnosti upadne někdy i ten, kdo má ducha, ale ten z ní opět vyjde.

Hanbou je urážet, nikoli se omlouvat.