Pracujeme, abychom žili, nežijeme, abychom pracovali.Další myšlenky ...
„ Mé tajemství nebude odhaleno. ”
Jako mravenčí samička po spáření ztrácí křidélka, nyní již zbytečná, ba pro oplodnění nebezpečná, tak ztrácí též žena svou krásu hned po prvním nebo druhém dítěti. Snad se to děje dokonce z téhož důvodu.
Požadovat, aby si někdo zapamatoval vše, co četl, je jako žádat, aby v sobě nosil to, co kdy snědl. Z tohoto žil tělesně a z onoho duševně a stal se prostřednictvím toho tím, čím je.
S uměleckým dílem býváme spokojeni jen tehdy, když na nás zapůsobí tak, že v nás zanechá něco, co si při veškerém myšlenkovém úsilí nemůžeme ujasnit.
Bohatství je jako mořská voda. Čím více se pije, tím je větší žízeň.
Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé skutky.
Podvědomě se vyhýbáme a dokonce od sebe zaháníme myšlenky, které by mohly poškodit naše zájmy a ranit naši pýchu nebo, které jsou v rozporu s naším přáním.
Oženit se znamená zdvojnásobit své povinnosti a napůl omezit svá práva.
Čemu lidé ze zvyku říkají osud, jsou většinou jejich vlastní hloupé kousky.
Krása je otevřený doporučující dopis, který pro vás již předem získává srdce druhých.