Pracujeme, abychom žili, nežijeme, abychom pracovali.Další myšlenky ...
„ Mé tajemství nebude odhaleno. ”
Není třeba pouze nechovat nedůvěru, nýbrž je nutno mít přímo nechuť k nedůvěře... odhodlanou vzdornost proti náhodám života.
Krásným vlastnostem milované bytosti se můžeme těšit pouze jako šťastné náhodě.
Na muže, kteří nejsou s to milovat vášnivou láskou, působí krása právě nejživěji; přinejmenším je to nejsilnější dojem, za který mohou ženám děkovat.
Charakterem člověka nazývám souhrn jeho morálních návyků.
Muž, opravdu rozechvěný, říká rozkošné věci, aniž má o tom zdání; hovoří jazykem, který nezná.
Nuda olupuje duši o její pružnost: zbavuje ji také síly; je tedy třeba spoutat duši pevnými rozhodnutími. To je neomylný lék, který s úspěchem užívali všichni nešťastní pozemšťané, mniši a vězňové.
Co nám udělá stáří, když jsme dva?
Korábem života zmítají všechny větry a bouře, není-li zatížen nákladem práce.
Muži mi vždycky velmi brzy začali lézt na nervy. Patrně proto, že svou přirozenou blbost doplňovali ještě takovou spoustou samolibostí.
Kdykoli se člověk usměje, tím spíše pak když se zachechtá, trochu si ten capart života nastaví.