Pracujeme, abychom žili, nežijeme, abychom pracovali.Další myšlenky ...
„ Mé tajemství nebude odhaleno. ”
Lidský rozum je jako nerovné zrcadlo, jež, přijímajíc paprsky věci, směšuje svoji přirozenost s přirozeností věci a tím ji pokřivuje a porušuje.
Lidé mají v oblibě některé jednotlivé vědy nebo některé úvahy buď proto, že se pokládají za jejich původce a objevitele nebo že v nich nejvíce pracovali a nejvíce si na ně zvykli.
Jak všechny smyslové vjemy, tak i to, co je v mysli, je ve vztahu k člověku a nikoli k vesmíru.
Není většího lichotníka, než jakým je člověk sám sobě, a není lepšího léku proti tomuto lichocení než upřímnost přítele.
Přátelství násobí radost a dělí žalost.
Z lásky manželské se lidstvo rodí, láskou přátelskou se zdokonaluje, ale láskou prodejnou se kazí a stává se nízkým.
Láska se lépe vyjímá na jevišti než v lidském životě. Neboť na jevišti bývá láska předmětem komedií a tu a tam tragédií, ale v životě natropí mnoho neplechy, někdy jako siréna, jindy jako fúrie.
Jen řídíce se podle přírody, můžeme si ji podřídit.
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele.
Ženy jsou milenky mladých mužů, družky středního věku a ošetřovatelky starců.