 diidiii
16.11.14
01:40
Reg. před 2016
| srdečně zdravím,
mát takový citový problém v současné době,a vím že věci se rozuzlí až časem,že stejně teď nic nevyřeším, přesto se mi při těchhle pocitech nechce jen čekat jak všechno dopadne, třeba tady získám nějaký inspirativní pohled, případně nahlédnutí na věc z jiného pohledu... .
prožívám teď jinak velmi uspokojující a naplňující začínající vztah, na hranici přátelství a lásky, jsme spolu kdykoliv k tomu máme příležitost (máme oba děti tak to nebývá až tak často, ale čímdál častěji... ) fakt si to užívám když jsme spolu, jediná potíž je v tom, že jakmile odejdu od něj, nebo on ode mě a já se vrátím domů, necítím to příjemné radostné uspokojení ze společně prožitého večera, jak to znám z minulých vztahů, ale cítím až bolestnou prázdnotu... jakkdyby mi někdo vytrhl kus těla v místě kde mám srdce a hrudník... ..cítím se opuštěně a smutně...
jsem do něj teda fakt hodně zamilovaná,vím že já na něj působím taky dost silně ale z jeho strany je to tak, že se mnou nechce jít hned do vztahu, chce mě poznat, má o mě určité pochybnosti... ..
nebudu to rozvádět dál ať se neukoušete nudou... :)) zkrátka, nevíte někdo, z čeho může pramenit ten pocit prázdnoty po našem setkání?
třeba dnes vím, že zítra spolu budem zas, přesto mám pocit jakkdybych byla opuštěná a raněná...
nechce se mi tu uvádět osobní data,ale kdyby byl někdo ochoten udělat mi výklad naší společné budoucnosti, prosím napište na haileyq@seznam.cz
díky a mějte se... |
 Camie
18.11.14
10:00
Reg. před 2016
| ... těmi jeho pochybnostmi si si jistá, nebo si to jen myslíš? Ty pocity opuštěnosti a smutku jsou tam právě proto, že o tom vztahu pochybuješ. Nenaplňuje Tě, protože cítíš, že to není ono z jeho strany. Jsi s ním ráda, užíváš si chvíli okamžiku, ale pak přijde rozloučení a pociťuješ jistou "marnost", smutek z toho, že to není tak, jak by jsi chtěla.
Otázkou opravdu je, jak celý vztah vnímá on. A dokud se nezeptáš, nebudeš vědět. |