 cizinka lucie
26.03.18
23:04
Nereg.
IP: 77.48.21.* | Nejdřív se mi zdálo, že jsem byla na nějaké cestě u lesa. Bylo nás víc. Nikdo neznal cestu. Vešla jsem do lesa a vylezla do mírného kopečka, ale stejně jsem nevěděla kudy dál, tak jsem slezla zase zpátky k ostatním. A pak někoho napadlo, že můžeme rozdělat oheň a já si vzpomněla, že tam nahoře, kde jsem byla před chvílí bylo spousta vhodného dřeva. Tak jsem zase vylezla nahoru a najednou jsem si uvědomila, že tam hoří ohně, které tam dřív nebyly. Tak jsem rychle slezla dolu, abych varovala ostatní, že je tu něco hodně špatně a už nás měli. Přepadli nás divní lidé. Odvedli nás do své základny a tam nás rozdělili na muže a ženy. Já se snažila chovat nenápadně, ale nešlo to. Všimla si mě nějaká vedoucí nebo co to bylo. Dva její posluhovači mě drželi za paže, když na mě mluvila. S úsměvem jim říkala, že každý večer mě mají napojit na přístroj a že ji velice zajímá jak mi funguje reprodukční systém. Neměla jsem tušení co ten přístroj je, až ke mě přivezli železnou krychly ze které trčely jehly. Na tu mě zády položily. Ta bolest byla strašná. A tu největší jehlu mi chtěli zavézt do žíly na pravé paži. Křičela jsem a bránila se. Normálně bych se probudila, ale teď to prostě nešlo, jen jsem s hrůzou sledovala, jak se ta jehla blíží k mé ruce a bylo mi jasné, že tohle nedopadne dobře. Ale nakonec mě probudilo dítě, díkybohu za to :-)
Pak se mi zdálo, že jsem šla ze školy. Byla tma a přes rameno jsem měla brašnu s učením. Šla jsem cestou kolem dřevěného plotu a pak jsem došla k brance a za ní byla zpustlá zahrada a v té stál rozpadající se dům. A mě to nedalo, tu branku jsem otevřela a travou se brodila až k tomu domu. U jeho vstupních dveří jsem se zastavíla. A pak jsem ty dveře otevřela. Visely jenom na jednom pantu, takže mi to nedalo moc práce. otevřel se přede mnou pohled do první místnosti ze které vedly dveře do další. Všude byly sutiny, olupující se omítka, rozpadající se zdi. A hlavně mě ovanul zatuchlý zápach, který mě odradil jít dál. Něco jakoby mi bránilo jít dál. A já chtěla jít dovnitř. Prozkoumat to tamm, ale nešlo. Tak jsem se otočila a šla zpátky, a tu se proti mě objevil pes. Cenil zuby a vrčel. A mě došlo, že jsem v pěkném háji. A za mnou se odnikud vyřítili další dva. No super, pomyslela jsem si. Ale nepanikařila jsem. Zalovila jsem v tašce a objevila zbytky svačiny. Vytáhla jsem ji ven a hodila ji daleko dopředu. Pokus, jestli se po tom jídle vrhnou a oni se po něm rozběhly. A já se rozběhla k brance. Jakmile si uvědomili, že zdrhám, tak se okamžitě rozběhli za mnou, ale to už jsem byla za brankou.
|