 z.u.z.i.k.
22.04.10
22:19
Nereg.
IP: .* | Jak začít…. Nejspíš informací, že jsem si nedávno dělala jakýsi test temperamentu, v němž mi vyšlo, že mezi má negativa krom jiného patří špatné sebeovládání. Musím říci, že test se nejspíš nemýlil, jelikož s tím problém opravdu mám a dost mi to znepříjemňuje život. Nejvíc mě asi rozčiluje fakt, že velmi snadno propadám pláči a to i v situacích, které jiným přijdou normální, ba dokonce legrační! Snažím se proti tomu celý život bojovat, spoustu mně blízkých lidí mi říká, ať s tím něco udělám, ale bohužel toho nejsem schopna. Naopak bych řekla, že je to s věkem spíše horší. Většinou mi to přijde neskutečně hloupé a trapné, což vede k tomu, že nemůžu přestat – v podstatě, čím víc brečím, tím víc se mi chce brečet ještě víc. Teď tedy nevím, zda je to srozumitelné…. Není to tak dávno, kdy jsem s pláčem raději odešla z hodiny, protože jsem ho neuměla ovládnout a pomyšlení, že se na mě přitom bude dívat dalších alespoň 20 spolužáků se mi vůbec nelíbilo.
Jsem prostě člověk, který se nechá rozhodit lecjakou hloupostí, kvůli které ho hned bolí žaludek a "má na krajíčku".
Je to zvláštní, protože moje okolí mě vnímá jako pohodového, výřečného a optimistického člověka, který si se vším poradí. Občas mám pocit, že si ostatní myslí, že vše zvládám „levou zadní“, přitom mě to stojí spoustu úsilí.
Dlouho jsem přemýšlela, zda se kvůli takové hlouposti mohu na někoho obrátit, ale už mi to dost vadí a opravdu by mi hodně pomohlo, kdybych se alespoň zvládla obejít bez pláče před ostatními lidmi.
Nenašla by se nějaká rada na dálku?
|
| |
Maty
22.04.10
23:10
Nereg.
IP: .* | z.u.z.i.k.- pro začátek by Ti mohlo pomoci vrátit si situace, které Tě rozplakaly a podívat se na ně, jako kdybys sledovala film. Co Tě donutilo k pláči? Vzala sis osobně nějakou všeobecnou kritiku (která byla řečena pro všechny přítomné)? Plánuješ hodně dopředu a Tvé plány nevychází podle Tvých představ? Nebo jsi smutná z toho, že nevypadáš nebo se nechováš jako "někdo", kdo je podle Tebe úspěšnější nebo populárnější? Máš v sobě neustále napětí, jestli budeš dost dobrá, jestli budeš přijata okolím taková jaká jsi? Jsi spokojená se svým projevem, se školou, se vztahy s nejbližšími lidmi? Umíš samu sebe pochválit, zaradovat se a říct: " Jo, to bylo dobrý, to se mi fakt povedlo!"? To je jen několik z mnoha otázek, které by Tě mohly navést na místečko, kdy je Ti do pláče (objevit ten impuls). Je možné, že jde o sebelítost (proč jen jsem taková zrovna já), neporozumění si (nevím, co mám dělat, nevím, co se mi líbí, nevím, co bych měla říct), vztahovačnost ( za všechno můžu já, vždyť už- někdo v Tvém životě - říkal, že vše zkazím) atd. Je to práce sama na sobě a hodně pomáhá sebepovzbuzení (dělám vše nejlíp pro to, abych byla šťastná), autosugesce ( jsem uvolněná a za všech okolností se chovám správně) a představivost (představit si samu sebe, jak zvládáš vše s přehledem a s lehkostí). Vše má svůj čas, tedy Ti přeji hodně trpělivosti , ať přijmeš jakoukoli radu.. |
| |
Rova
23.04.10
01:00
Nereg.
IP: .* | Měla jsem podobné stavy - záchvaty pláče i 2-3 x do týdne. Přikládala jsem to tomu, že mám hodně stresu a že jsem vyčerpaná. Hledala jsem tehdy taky pomoc na internetu a čirou náhodou narazila na stránky jednoho astrologa. Na můj zoufalý dotaz mi odepsal a sestavil můj vlastní horoskop. Po jeho přečtení jsem si najednou uvědomila, že musím spoustu věcí změnit. Přestala jsem dělat věci, ke kterým nemám vrozené předpoklady a naopak, začala jsem rozvíjet to, čeho mi bylo naděleno vrchovatě. Našla jsem sama sebe a od té doby stále děkuji za vše, co mi bylo dáno a chválím se za každý úspěch, co se mi povede. Výsledkem je nejen úplné vymizení mých stavů, ale také to, že ve své profesi patřím k těm opravdu dobrým.
Ještě by nebylo špatné zkusit přípravky Korolen nebo Regalen od firmy Energy - stojí za přečtení, jaký vliv na psychiku má porucha energetických drah. Přeju hodně štěstí!!! |
| |
z.u.z.i.k.
23.04.10
13:39
Nereg.
IP: .* | No, občas se pochválit dokážu, ale nejsem přesvědčená o tom, že se chovám správně ve všech situacích a uvolněná už vůbec nejsem (ale bylo by to fajn). Můžu si to zkoušet říct, ale nějak se to vždy mine efektem a ani si sama sebe nedokážu představit, jak vše v pohodě zvládám, protože mám pocit, že to tak neni. Někdy třeba náhou přijdu na to, že se dokážu uvolnit, třeba při poslechu nějaké písničky, tak to příště zkusim znovu, ale to už nezabere, protože to dělám právě za tím učelem. Nakonec většinu věcí zvládnu, ale všemu předchází stres. Někdy mám pocit, že dělám věci, na které prostě nemám, ale chtěla bych mít a vzdát se jich nechci. A vztahovačná jsem taky, beru si všechno hrozně osobně, i když si třeba říkám, že daný člověk se na mě nedívá špatně proto, že jsem mu něco udělala, ale třeba proto, že má špatný den, stejně si "uvnitř" myslim svý.
Když si vzpomenu na situace, které mě rozplakaly, teď už vím, že to byly hlouposti, ale v tý chvíli to je prostě "konec světa". Hrozně mě štve, že brečim, když mám nějakou neshodu s přítelem, chtěla bych se udržet a rozumně to probrat, ale buď se rozpláču nebo nemůžu mluvit. Máme sice dost věcí společných, ale v podstatě jsme oheň a voda, takže dělám i dost věcí, na který vlohy nemám, pak si před ním připadám jako hlupák, i když podle něj nemám důvod. Jak mam zařídit, abych si v dané situaci řekla:"Buď v klidu a nerozčiluj se"- a opravdu to zvádla?
Děkuji za rady  |
| |
ayka
23.04.10
17:04
Nereg.
IP: .* | co na tenhle problem rika Jacque Martel:
Slzy pomahaji osvobozovat od emoci. At uz to souvisi s radosti,strachem a nebo se sklamenim, plac osvobuzuje nase preplnene citeni a precitlivelost.
Nekteri lide placi , protoze se citi bezmocni co se tyka komunikace, neumi vysvetlit , nebo se boji , ze druzi nepochopi to co prave citi."Ignoruji me, jako bych byl(a) neviditelny(a)."
Tito lide maji velice malo kontaktu s jejich vnitrim universem.
Upoutavaji se na lidi a veci, protoze maji strach je stratit;;;jsou na nich zavisli.Jsou skliceni, citi se krechkymi(oslabeni), protoze nemaji sebeduveru.
Jejich slzy jsou evakuaci smutku a zklamani... proto maji tuto reakci , aby zmirnili svuj vnitrni tlak... .___________________________
Zuziku... ..je to +- to co ti psaly zde uz holky... ...
zacni si uvedomovat, ze neco jineho je telo a neco jineho je tvuj vnitrni svet(duse)... .
zacni cist literaturu , ktera ti pomuze vyjasnit tuto stranku naseho JA... .
ja vim nebude to lehke, ale dokazes to... ... hledej jak vyjadrit tve pocity hned a neakumuluj tve vnitrni napeti...
preji hodne stesti
  |
| |
kelišová
23.04.10
19:13
Nereg.
IP: .* | A co na to říká kelišová? Podívej se Zuzíku , někdo je od přírody plačka - jako třeba já a hodně dalších žen , to mi můžeš věřit , a někdo má holt tvrdší náturu .Za čas na to přijdeš - až se trochu oboucháš životem a bude to lepší , u mne to taky tak bylo ... ..
Není třeba se bát , pokud jsi jinak super holka , jak píšeš , tak ten rys osobnosti prostě přijmi ... ..nikdo není dokonalý   |
| |
ayka
23.04.10
20:15
Nereg.
IP: .* | kelisova:
moudra ta kelisova , ve kterem knihkupectvi se daji sehnat jeji knizky
jeste ji v me knihovne nemam 
diky za tvuj humor , rechtam se jeste ted
 |
| |
ayka
23.04.10
20:15
Nereg.
IP: .* | kelisova:
moudra ta kelisova , ve kterem knihkupectvi se daji sehnat jeji knizky
jeste ji v me knihovne nemam
diky za tvuj humor , rechtam se jeste ted
|
| |
ayka
23.04.10
22:00
Nereg.
IP: .* | Je blaznovstvi verit tomu, ze kdyz delame porad to same, muzeme obdrzet jiny vysledek... Einsein
kulino:
chci timto rict ;;;;; omyl je si myslet , ze kdyz se neco zmeni v nasem zivote,zmenime se vnitrne... pravdou je, ze kdyz se zmenime my v nasem nitru, zmeni se nam zivot
  |
| |
|
kelišová
24.04.10
12:44
Nereg.
IP: .* | Ayka - jsem ráda , že jsem Tě pobavila , smích je nejlepší lék na všechny strasti 
Možná , že jednou něco napíšu ... jednou jsem si psala deník a kamarádka se válela smíchy ještě tři dny potom , co ho četla ... .. |
| |
panP
24.04.10
14:23
Nereg.
IP: .* | |
| |
panP
24.04.10
19:38
Nereg.
IP: .* | jo to je pravda |
| |
z.u.z.i.k.
24.04.10
22:56
Nereg.
IP: .* | Děkuju To jsem zvědavá, zda se podle toho všeho zvládnu řídit. |
| |
ayka
25.04.10
10:32
Nereg.
IP: .* | jejda , co jsem to tu provedla? 
omlouvam se za tu dlouhou mezeru v mem poslednim prizpevku , nebylo to naschval  
Kelinko... .jooo napis... smich je lek jak rikas
nekde jsem cetla, ze deti se zasmeji 80x denne a co my dospelaci?
nekdy ani jednou za den   
Co me asi nejvic chybi z pubertackych let , jsou prave ty zachvaty smichu... pro kazdou kravinu jsme se rechtavaly a neslo to zastavit...
miluju vesele povahy 
hezkou nedeli plnou smichu  |
| |
Laburnum
06.05.10
11:33
Reg. před 2016
| ja sa tiez priznam... ze mam podobnu skusenost... i ked asi je to ine... lebo placem uz vtedy,ked na mna zvysia hlas,hlavne doma-to mamu a babku tak rozculi,ked ma vidia plakat,ze zjapu este viac a potom to uz nezastavim... ja si ani neviem predstavit,ze sa to da zastavit... ale na druhej strane... ked som kamoske hovorila o tom,ze mi zomrela babka,tak som sa usmievala-viem,vyznie to hrozne,ale hovorila som to s velkym smutkom a na tvari sa mi objavila len ta blba grimasa... ale krcovita(zas na pohrebe slzy boli),len som minule v jednej radio relacii pocula,ze jeden politik kedysi zazil,ze im vyhorel cinzak... a ze sa normalne smial,i ked mu to bolo luto... nik mu nerozumel a vsetci ho obvinovali,ze za to moze on... pritom sa neskor dozvedel,ze to su reflexne odpovede... telo nejako odpovie a casto ak sa jedna o stresove a zatazove situacie,ktore clovek mozno ani nezazil,tak to telo odpovie nejakym nevidanym blaznivym sposobom... preto by som nikoho za nic neodsudzovala... preto ani ty,ked budes plakat a nik ta nebude chapat,len si povedz,ze to nerobis naschval... ja som sa to snazila uz nasim vysvetlit,ale nedaju si povedat,len mi to zhorsuju... ved ked ti ludia nie su na tom rovnako,tazko sa do teba vcitia... preto je len prirodzene,ze ti nie je prijemne im ukazat,ako to s tebou je... ale mozno sa raz najde niekto,kto bude chapavy a mozno sa aj nasiel... aj za to musis byt vdacna... a ktovie,mozno sa to casom zmeni... a este som aj pocula,ze pokial je situacia kde mas plakat a mas kamennu tvar,tak ze ten smutok ukryvas v sebe a je to este horsie ako plac... lebo plac(ako bolo povedane)z teba dostane smutok a bôľ von |
| |
selda
18.06.10
16:59
Reg. před 2016
| Ahoj, přesně jak říkáš ty Zuzi, mám identický problém, nikomu v minulosti jsem se nikdy nesvěřila ani nebylo komu. Stejně jak říkáš ty, i já jsem navenek tvrdá holka, každý si o mě řekne, že jsem asi od rány, jsem vyšší a plnoštíhlá, ale vevnitř, to jsem asi hodně měkká  Rozbrečí mě i pitomost, snad u každého filmu si zabrečím, rozbrečí mě písnička, kterou jsem si pouštěla, když sem byla menší, teď nedávno jsem na facebooku našla mého kamaráda z dovolené z dětství, a moje reakce... . probulela sem asi 3 kapesníky, sama nedokážu říct proč? Nedávno se pohádala moje sestra s naší sestřenkou a co myslíte, že jsem dělala já, brečela, jak jinak. Když jsem šla poprvé na zábavu, brečela jsem, když vím, že jedna moje kamárádka má skvělého a krásného přítele a já mám sice hodného ale "průměrného". Je to asi otázka momentu situace, ani nemám důvod brečet a nevím jak proti tomu bojovat. Na cokoliv reaguju tvrdě, dokážu se postavit za kamarády, vynadat někomu, ale když příjde moje citová chvilka, roztekla bych se. Docela hodně mi to komplijue život. Před týdnem jsem např. byla u doktorky,líčila jí, co mi je a přitom sem se rozbrečela, protože mi to přišlo strašně smutné a asi mi moje podvědomí říkalo že jsem chudinka a že umírám  (to samozřejmě není pravda). Tohle co sem píšu neví nikdo, kromě mého přítele, kterému to už příjde normální, když každý den brečím, ze začátku to dokonce bral jako přednost, že se o mě může jak Chlap ochranář postarat, ale teď ho to docela štve. Ráda bych s tím něco udělala, přečetla jsem si vaše rady, ale myslím, že s tímhle nejde nic dělat. Myslím, že by mi pomohl psycholog, třeba mám zakomplexovaný nějaký problém, ale bojím se tam jít, protože po mé návštěvě by zbylo obří tratoliště slz . Chtěla jsem se tě Zuzi zeptat jaké jsi znamení, myslím že budeš jako já rak, co si čtu horoskopy, numerologii a tak, tak pro to mám zdárné předpoklady  . Budu ráda za každou reakci, mějte se krásně, pa Ell |
| |
Maty
18.06.10
17:29
Nereg.
IP: .* | Ahoj selda, napadlo mne doporučit Ti knihu od Don Miguela Ruize "Čtyři dohody" - pojednává o moudrosti starých Toltéků a ukazuje nám určité omezující vzorce chování, které nám "modelují" život.
1. dohoda : Nehřešte slovem
2. dohoda : Neberte si nic osobně
3. dohoda : Nevytvářejte si žádné domněnky
4. dohoda : Vždy dělejte vše, jak nejlépe dovedete
.. je možné, že zde najdeš pojmenováno to, co sama cítíš, ale nevíš si s tím rady. Možná ..
|
| |