Šťastný je ten, kdo se naučil být nadšený. Ne ten, kdo se naučil závidět.Další myšlenky ...
„ Zlé síly nade mnou nemají žádnou moc. ”
Nemůžete jeden druhému důvěřovat? Pak si také nemůžete navzájem pomoci!
Člověk je závislý na svém prostředí a nemůže se dokonale izolovat. Není však třeba se umíněně izolovat, aby byl člověk sám sebou.
Budeme se raději všemi dýchajícími póry držet co nejúporněji milené marnosti života; nic nám ji, právě ji, nenahradí.
Je-li pravda, právo a spravedlnost na pochodu, pak teprve a skutečně je štěstím žití.
Mám přátele! musím si říci s údivem. A se stejným údivem: čím jsem si je zasloužil?
Hodnoty bytí spočívají z veliké části v tom, jak vroucně jsme je schopni je prožívat. Hodnota našeho člověčího života je závislá na hodnotách, které jsou v nás. Lidé si stvořují svůj lidský svět; je v něm to, co do něho vkládáme.
Umění je umělcům nutností, ale nikdy ne podnikatelstvím. Investovati šikovnost s nadějí na výnos náleží spekulantům.
Umění je více nepokoj než jistota: vždycky je v něm veliká složka touhy.
Nejprve třeba míti obrazu plné srdce, aby ho pak mohly býti plné oči.
Lidé přemýšlejí jen pod tlakem nutnosti než z čisté potřeby.