Každý můžeme jít vlastní cestou. Naslouchejme svému srdci.Další myšlenky ...
„ Můj vyvolený si mě všimne. ”
Tam, kde přestává být láska dobrodružstvím, stává se trápením.
Příroda kolem mne opsala kruh, který nemohu překročit; sedím v něm a učím se milovat život aspoň pro jiné, když ne pro sebe.
Příroda je dílo vesmíru, umění však dílem člověka.
Člověk ještě není dost dokonalý ani dost slušný, aby měl právo žít na něčem tak krásném, jako je země.
V kolika věcech se díváme, kam vlaje kouř, místo abychom se dívali, odkud vítr vane.
Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé odříkání, to bude zároveň má čistota.
Statečnost intelektu, to nejsou vážné názory, to je odvaha pořád myslet.
Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která stupňuje v úžas.
Jak člověk jednou začne, - totiž začít nemusí, ale dodělat musí!
Nemysli na sebe, když píšeš, mysli na dojem krásy a okouzlení a skutečnosti, který máš vyvolat.