V životě není nejdůležitější to, CO máme, ale KOHO máme!Další myšlenky ...
„ Prohlédnu lži, které mě ohrožují. ”
Domnívám se, že naším největším bohatstvím je lidskost. Silní a moudří jsme jedině tehdy, když činíme dobro.
Čím je život těžší, tím je hezčí.
Kulturní člověk... To je ten, kdo je schopen soucitu. Je to nešťastný, trýznící se talent.
Forma? Forma je opravdu forma: člověk může odlít zlatou mísu a může pak do ní dát vychladnout sulc. Ve formě to není.
Teď to povím vznešeně; kdo chce být mistrem musí namáčet své pero v pravdě. Ničím jiným už nepřekvapí.
Kritický vztah k sobě z tebe udělá skutečně moudrého člověka. Stejně v umění i v literatuře. Když si čestně uvědomíš své místo, něco z toho bude.
Co je to stručnost? Vynech něco, ale ať i hlupák pochopí, že je to vynechané. Srozumitelnou nedořečenost lidé chápou a mají ji rádi.
Na celý život se dívám jako na zápas o třech kolech: mládí, dospělost, stáří. Dvě kola je třeba vyhrát. Jedno už jsem prohrál.
Ti, komu tak nebo onak pomáhám, asi nemají tušení, že pomáhají také oni mně.
Pomoz kamarádovi v neštěstí. Nechtěj být lepší na úkor druhého. Nekecej a makej. Na dobrého člověka vzpomínej v dobrém. Není to moc. Ale tyhle zákony jsou neúprosné. A určují charakter lidí. A také vztahy mezi nimi.